Kliknutím zvětšíteAnna Švestková se narodila v početné rodině 30. března v roce 1912 v obci Točník za vlády císaře Františka Josefa. Se svým manželem, na kterého velmi ráda vzpomíná, prožila mládí v Praze. Byli živnostníky. „Měli jsme obchod s kožešinami. Kožichy k nám jezdil nakupovat i prezident Masaryk. S jeho rodinou jsme se spřátelili," uvedla Anna Švestková.
Anna Švestková pochází z početné rodiny. Měla několik sester, takže má mnoho příbuzných. Některé neteře za ní jezdí do domova seniorů pravidelně na návštěvu.
Sama měla s manželem dva syny. Oba se těší dobrému zdraví. Mladší žije v Kanadě a starší v Praze. Čilá důchodkyně má mnoho vnoučat a také prapravnouče. Do zdického domova seniorů Anna přišla ve svých sto letech z Karlštejna. Důchodový věk trávila na chalupě, kterou kdysi koupila s manželem. Starosta Karlštejna Petr Rampas za ní pravidelně jezdí s gratulací k narozeninám. „Mimo to sem jezdím i pro inspiraci. Paní Švestková měla ráda bůček, uzeniny a vše, co se nyní považuje za nezdravé," poznamenal Petr Rampas.
Anna Švestková byla plně soběstačná až do sta let. I nyní se ve svém vysokém věku těší dobrému zdraví. „Paní Švestková je zdravá. Jediné, co ji trápí, je sluch a zrak. Je velmi vitální. Když jsme jí řekli, že pro ni chystáme oslavu narozenin, aniž by někomu něco řekla, sebrala se a sama si zašla do města ke kadeřníkovi, aby ji na tu slávu učesal," poznamenala ředitelka Domov pro seniory V Zahradách Zdice Ivana Rabochová.
Tři chleby a v nich dva řízky
Volný čas tráví sto pětiletá paní nejraději s přáteli. Jak sama říká, má ráda milé a upřímné lidi, vyhýbá se klepům. „Moje maminka si dlouho psala deník. Kdysi si do něho zapsala takové své desatero. Tedy ono je to dvacatero. Co má a nemá ráda. Mezi tím, co má ráda, je slunce, milé lidi, řízky a upřímnost. Co nemá ráda je lež a sobectví," prozradil starší syn Antonín Švestka.
Ten je na maminčinu životní vitalitu velmi pyšný a rád vzpomíná na společné zážitky u chalupy v Karlštejně měla zahradu, kterou milovala. "V některých místech rovina přecházela ve stráň. Ty stráně máma sekala srpem ještě ve svých 98 letech. Často, když jsem u ní byl, tak její specialitou byly tři chleby a v nich dva řízky. Pusa mi na to nestačila," vzpomínal na zážitky s maminkou Antonín Švestka.
Příhody s Annou Švestkovou mají i ve zdické cukrárně, kam velmi ráda chodí a vždy si dá něco sladkého. Při jedné ze svých návštěv, to jí bylo kolem 102 let, si tam pochutnala na dortu. Když ho dojedla, tak se zvedla a chystala se odejít. Nějaký pán jí začal pomáhat do oblečení a ona mu při tom povídá: „Jéje, vy jste takový krásný mužský. Škoda, že už mi je tolik let." Muž pak odešel a lidé, co v cukrárně byli, paní Švestkové řekli, že to byl místní farář.
Na zážitky s maminkou velmi rád vzpomíná i mladší syn Pavel, který ji i velmi často navštěvuje. „Maminka byla klidný a pohodový člověk. Když jí bylo devadesát, odvezl jsem si jí do Kanady. Nazpátek už ale letěla sama. Přestože neuměla anglicky, dokázala si poradit," konstatoval Pavel Švestka. Když potřebovala při odletu z Kanady něco řešit, jednoduše prý na celé letiště zavolala: „Kdo tady mluví česky?" Ozval se jí nějaký pán a pomohl jí problém vyřešit.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
