Školy na území Berouna se tak musejí potýkat s problémem velkého počtu žáků a nedostatečné kapacity, které se základní školy, respektive město, snaží v rámci probíhajících projektů, rekonstrukcí i nové výstavby, navýšit. Uveďme přístavbu nového pavilonu Základní školy Beroun – Závodí s rozpočtem 145 milionů nebo 2. základní a mateřskou školu Preislerova, jejíž rozpočet je 90 milionů.

„Obě akce pomohou k rozšíření a modernizaci prostor na výuku odborných předmětů a zázemí pro školáky, učitele a personál. Školy v Berouně tak budou kapacitně dostačovat potřebám města,“ sdělila mluvčí Berouna Jitka Soukupová.

Pořád ovšem visí nad městem otázka nesouladu mezi rezidenčními a dojíždějícími školáky. Tento problém je podle místostarosty Dušana Tomča dán i historicky. Mnohé zainteresované obce druhý stupeň základní školy nemají a docházku starších dětí řeší formou spádovosti.

Když se všechny tyto aspekty dají dohromady, tak vyplyne, že celou jednu základní školu v Berouně vlastně pokryjí přespolní děti. „Díky narůstajícímu počtu žáků se stává, že abychom mohli přijmout žáky z okolních obcí, například do 6. tříd, ale i jiných ročníků, tak nám nestačí kapacita školy, abychom mohli přijmout první ročníky našich vlastních dětí,“ řekl Dušan Tomčo.

Na tuto adresu plánuje město zainteresovat dotčené obce, se kterými již představitelé města, konkrétně místostarosta Dušan Tomčo, jedná o jejich zapojení, přičemž jako nejschůdnější možností se jeví finanční spoluúčast.

Oslovená starostka Srbska Svatava Biskupová k tomuto návrhu uvedla, že se obec této myšlence v zásadě nebrání, ale pravděpodobně pouze v případě starších dětí, neboť Srbsko má základní školu do 3. třídy. „Od čtvrté třídy se tomu nebráníme, protože i historicky jsme přispívali na studia našich žáků v berounských školách, ale chceme spádovost, čili zaručení, že všechny děti ze Srbska budou chodit do jedné berounské školy,“ uvedla Biskupová, která doplnila, že tyto školy musí být v dostupnosti vlakovému nádraží.