Kapacitu urnového háje, který vznikl před dvanácti lety, letos navýšili například v Otročiněvsi. Dokonce čtyřnásobně.

„Lidé mají o místa v urnovém háji velký zájem, nejen od nás, ale i z okolních obcí. Letos jsme ho proto museli rozšířit o šedesát míst ve třech blocích po dvaceti,“ uvedl starosta Otročiněvsi Josef Šinkner.

Kromě kolumbária má obec v urnovém háji také malé hroby s rozměrem jeden metr čtvereční. Tam mohou majitelé uložit až čtyři urny.

„Zatím máme v urnovém háji těchto hrobů pouze patnáct, ale mohlo by jich tam být daleko více. Místo je tam přibližně až pro dvě stě takových malých hrobů. V porovnání s kolumbáriem o ně ale lidé moc velký zájem nemají,“ vysvětlil Josef Šinkner, podle kterého jsou počáteční náklady vysoké.

„Od obce si lidé koupí pouze místo a na něm si musí nechat vybudovat nový hrob. Za to zaplatí až pětačtyřicet tisíc korun,“ připomněl s tím, že potom už následuje jen desetiletý nájem ve výši šest set korun.

Za pronájem místa v kolumbáriu lidé zaplatí sice patnáct set korun za deset let, ale to je vše. Do skříňky v kolumbáriu se vejdou dvě urny.

Berounský hřbitov má přes pět tisíc hrobových míst. Sehnat tam volné místo v kolumbáriu není snadné. Pozůstalí si na něj musí někdy počkat i několik let.

„My jsme čekali tři roky. Někteří pozůstalí si proto ani nevyzvedávají v pohřebních ústavech urny, protože je nemají kam dát. Vyzvednou si je až v době, kdy seženou místo v kolumbáriu,“ poznamenala Klára Pokorná z Berouna.

Nedostatek je i malých hrobových míst. Na berounském hřbitově je přitom přes osm set míst, za jejichž pronájem nikdo dlouhodobě neplatí.

„V areálu hřbitova je mnoho takzvaných travních hrobů, u kterých nikdo neví, čí byly a zda v nich ještě nějaké lidské ostatky jsou. Abychom zachovali současný ráz hřbitova, mohly bychom tyto hroby postupně nahrazovat polovičními hroby pro uložení uren. Místo dvou hrobů tak získáme čtyři, a nenaruší se linie hřbitova. Protože je o tyto hroby zájem, budeme v tomto řešení kapacity hřbitova pokračovat,“ vysvětlil berounský místostarosta Michal Mišina. Hrobová místa, za která lidé dlouhodobě městu neplatí, propadnou městu.

Město se nyní chystá na úpravu prostoru před hřbitovem. V rámci tohoto záměru vyřeší parkování podél spodní hřbitovní zdi a nad hřbitovem, nové chodníky a zeleň.

Na berounském hřbitově je pochováno několik význačných osobností veřejného života. Patří mezi ně dirigent a profesor Václav Talich, skladatel Josef Toman, spisovatelé František Hampl, Jaroslav Pasovský, Josef Vladyka, Heda Průchová nebo historici P. Antonín Seydl, Karel Kazda a výtvarníci Jaroslav Goldman, Josef Suchý a Václav Živec.

Nový berounský hřbitov byl založen v roce 1904 a ve stejném roce byl na sv. Václava i vysvěcen. Hřbitovní kapli a další stavby projektoval František Coufal. Starý hřbitov byl v Berouně u Zábranského kostela. Ten v dobách velkého moru v roce 1520 založili konšelé na bývalé louce Anny Příbramské.

O pět let později byl u něho postaven jednolodní kostel zasvěcený Zvěstování Panny Marie. Vzhledem k jeho poloze za městskou branou je nazýván Zábranský.