Obětem majetkových a násilných trestných činů či dopravních nehod pomáhali během dvouletého speciálního projektu pracovníci Občanské poradny Beroun a místní mediační a probační služby. I když projekt koncem června skončil, klienti se na pracovníky mohou obracet i nadále. Spolupráce je však kvůli nedostatku finančních prostředků a nízkému počtu pracovníků často problematická.

Podle Mileny Richterové z Občanské poradny v Berouně se na pracovníky obracejí nejčastěji oběti domácího násilí. „Většinou k nám lidé přijdou s jiným problémem. Získají k nám ale takovou důvěru, že se nám otevřou a my zjistíme, že jsou obětí domácího násilí. Kromě rady jak postupovat potřebují především psychickou podporu, protože v řadě případů se nemohou obrátit ani na vlastní rodinu. Ta chce většinou celou situaci utajit, a tak dělá, že se nic neděje,“ sdělila Milena Richterová s tím, že dnes je naštěstí možné nechat násilníka vykázat na dobu deseti dnů, a to i opakovaně. „Bohužel si myslím, že společnost svým zákonům ještě nedorostla. Vím o případu, kdy se násilník pokusil o sebevraždu, protože mu náhle hrozil postih za něco, co v minulosti dělal beztrestně,“ řekla Richterová.

K domácímu násilí, které je posuzováno jako trestný čin, však nedochází jen v partnerských vztazích, ale týká se i rodičů, které usurpují jejich vlastní děti. „Dochází k tomu v době, kdy rodiče dospějí do určitého stáří a jejich děti na nich nejprve vymohou nemovitost a poté se je jakýmkoli způsobem snaží z domu dostat. Je hrozné, když si představíte, že rodiče se svým dětem snažili celý život dát to nejlepší a oni se k nim potom chovají až násilným způsobem,“ popisovala jednu ze situací Milena Richterová. Takovým lidem se pracovníci snaží vysvětlit, že chování jejich dětí rozhodně není v pořádku a že by si měli uvědomit, že mají svá práva. „Rodiče mohou na své děti, které na nich páchají domácí násilí, také zavolat policii, ale řada z nich si to vůbec nedovede představit. Myslím si, že policii zavoláte spíše na partnera, než na své děti. Z psychického hlediska je to hodně složité a v některých případech proto spolupracujeme také s psycholožkou Zuzanou Černou,“ uvedla Richterová.

Svědkem násilného činu páchaného na otci byla nedávno čtyřiadvacetiletá Jitka. „Tento případ se dostal i před soud, ale na to, co mi ten muž popisoval, nikdy nezapomenu. Jeho vlastní syn a snacha jej nechávali o hladu a v zimě. Když si chtěl zatopit, mohl si nasekat jen pár polínek. Vrcholem všeho bylo, když musel močit do nádoby, kterou pak na něj vylili,“ vzpomínala na výpověď bezmocného muže mladá dívka.
Občanská poradna Beroun spolupracuje s některými oběťmi trestných činů dokonce více jak dva roky. „Stává se, že se situace na chvíli uklidní a oni k nám přestanou docházet, ale v některých případech se zase vše vrátí do starých kolejí. Naštěstí existují i případy, kdy se vše podaří vyřešit během dvou až tří schůzek,“ dodala Milena Richterová.

Na projekt, který byl financovaný Evropskou unií a který se realizoval mimo Beroun také v Třebíči a v Brně, by chtěla občanská poradna rozhodně navázat. „Nyní musíme počkat na výzvu od některého z ministerstev či od asociace nebo krajského úřadu. Potom budeme moci předložit nový projekt,“ doplnila Richterová.