Mnohem více zájemců o maturitní studium, než je při lednových dnech otevřených dveří zvykem, si prohlédlo učebny pro výuku budoucích specialistů v oborech strojírenství, ochrana a tvorba životního prostředí, informatika v ekonomice a také informatika ve strojírenství. Tento obor je ve studijní nabídce naprostou výjimkou a vzhledem k perspektivě dobrého zaměstnání je o něj velký zájem. „Naše nabídka oborů kopíruje požadavky trhu práce. Důkazem je fakt, že naprostá většina našich absolventů má zaměstnání nebo úspěšně studuje na vysokých školách,“ uvedl ředitel SOŠ a SOU Hořovice Vladimír Kebert.

V rámci dne otevřených dveří měli zájemci možnost navštívit i učiliště v Oseku, které je odloučeným pracovištěm SOŠ a SOU Hořovice. „Tak velký zájem jsme po zkušenostech z minulých let nečekali. Rodiče si zřejmě více uvědomují, že strojírenské obory mají velkou perspektivu,“ uvedla zástupkyně ředitele pro SOU Alena Lhotáková. Její slova potvrdila také ředitelka Úřadu práce v Berouně Lenka Šmídová, podle které je vyučených nebo vystudovaných strojařů velký nedostatek. „Abychom uspokojili potřeby firem, potřebovali bychom až čtyřikrát více těchto lidí,“ vysvětlila Šmídová.

Dne otevřených dveří v učilišti se zúčastňují i zástupci strojírenských firem. Tentokrát to byl Lubomír Janda ze společnosti Mubea Žebrák, která stejně jako další podniky nabízí učňům stipendijní programy. „V návaznosti na prospěch mohou učni získat podle ročníku od dvou až do čtyř tisíc korun měsíčně. K tomu patří další bonusy, jako je například odměna za práci při odborné praxi v naší firmě,“ řekl Janda. Ten zdůraznil, že vstup do stipendijního programu, a tím i závazek odpracovat ve firmě určitý počet let, je dobrovolný. „Učni, kteří stipendium odmítnou, se nemusí o práci bát. Existuje dost firem, které tyto programy sice nenabízí, ale o odborníky ve strojírenských oborech mají velký zájem,“ doplnila Alena Lhotáková.

Až za několik měsíců bude jasné, kdo z účastníků sobotního dne otevřených dveří skutečně zasedne do učňovských či studentských lavic. Většina školáků se totiž zatím rozhoduje. Jedním z nich je čtrnáctiletý Adam Fuksa z Berouna. „Navštívil jsem již tři školy a zatím vybírám. Rozhodnutý nejsem, ale pokud bych si měl vybrat ze zdejší nabídky, volil bych nástrojaře,“ řekl školák.

Pokud by se opravdu stal učněm, má stejně jako jeho vrstevníci později šanci pokračovat ve studiu ukončeném maturitou. „Tato kombinace je nejlepší průpravou pro zaměstnání. Odborníci s výučním listem a maturitním vysvědčením z nástavbového studia totiž ovládají více praktických dovedností než absolventi klasického studia na střední škole,“ uzavřel Lubomír Janda.