„Komunální odpad mám na hektaru zahrady. Odhaduji, že je ho milion tun. Skládka je vysoká 25 metrů,“ popisuje Květoslav Šebela.

Pozemky, které se nacházejí v blízkosti skládky komunálního odpadu na Lištici, koupil v roce 1985. „V té době byla skládka za hranicí mé zahrady. Jak se na ni komunální odpad stále vyvážel, začala se postupně rozšiřovat na můj pozemek. V roce 1990 jsem o tom informoval město Beroun a požádal ho, aby přestali odpad na můj pozemek vyvážet. Místo aby se se mnou dohodli, tvrdili, že je pozemek města a dali mě k soudu,“ uvedl Šebela. Okresní soud v Berouně po třech letech rozhodl, že Šebelův pozemek patří městu a do 14 dnů ho musí vyklidit. Šebela se obrátil na krajský soud. Ten v roce 1996 na základě grafologického přezkoumání kupní smlouvy města Berouna rozhodl v jeho prospěch. Berounu dokonce zamítl i odvolání. „Na kupní smlouvě byl falešný podpis. V roce 1996 jsme se tak stali oficiálními majiteli pozemku s 25 metrovou skládkou. Město Beroun, kterému jsem nabídl, že mu pozemek odprodám za 4 miliony korun, se ale nechce dohodnout a podává dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Ten v roce 2000 potvrzuje rozhodnutí krajského soudu,“ upozornil Šebela.

Nyní už několik let čeká na rozhodnutí berounského soudu ohledně vyklizení pozemku. V případě, že soud rozhodne, že město musí odpad z pozemku Šebely vyklidit a město to ve stanovené lhůtě neučiní, může být nařízena exekuce na jeho majetek. „Klidně přivedu město na buben,“ tvrdí Šebela.

Vedení města vidí kauzu v docela jiném světle. Podle starosty Berouna Jiřího Bessera patří Květoslavu Šebelovi pouze 1/55 pozemku. „Když ho kupoval, tak dobře věděl, že se nejedná o žádnou zahrádku. Komunální odpad se do těchto míst totiž začal zavážet v době, kdy mně bylo pět let. Proto nikdo nemůže městu klást za vinu, že zřídilo skládku v chráněné krajinné oblasti. My neseme jen její následky,“ sdělil Jiří Besser.

V roce 1992 se město Beroun rozhodlo pro rekultivaci skládky a spolu s odborníky na ekologickou zátěž začalo skládku zaměřovat

a zkoumat její rozsah. „Tehdejší zástupci města tenkrát narazili na Květoslava Šebelu, který se s pistolí v ruce ptal, co dělají na jeho pozemku,“ řekl berounský starosta.

Poté, co město zjistilo, že pozemek, na který se ukládal komunální odpad, není pouze jeho, začal vleklý spor. Ten mělo ukončit rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Rozsudek padl po osmi letech, v roce 2000, kdy soud potvrdil jen to, že Květoslavu Šebelovi patří 1/55 pozemku celé skládky. Nyní čekáme na další soudní rozhodnutí, které snad bude co nejdříve,“ uvedl berounský starosta, který odvoz skládky vidí jako nereálný a neekologický.

Podle Jiřího Bessera se na skládku svážel odpad z celého berounského okresu od roku 1962 do roku 1995, pak skládka přestala fungovat. Od té doby město sládkuje ve Stašově a snaží se pozemek na Lištici rekultivovat. „To se nám však řadu let nedaří. Na rekultivaci máme dokonce i dotační tituly, které však nemůžeme čerpat bez souhlasu Květoslava Šebely, který nás na svou část pozemku zkrátka nechce pustit,“ upřesnil berounský starosta.

Podle Jiřího Bessera je tedy pravda na straně města. Tomu prý žádná exekuce nehrozí a jeho obyvatelé mohou být naprosto v klidu.