Kolikátého draka už jedete?
Jezdíme jako Kamarádi Berounky a letos jedeme už jedenáctý ročník. Ty dva první ročníky Kamarádi Berounky nestartovali. Dva ročníky jsem jel v jiném týmu.

Podařilo se vám někdy vyhrát? Kolikrát to bylo?
První jsme byli celkem čtyřikrát v berounských posádkách. V celkovém pořadí jsme z těch devětatřiceti posádek byli velmi často druzí. Letos jsme chtěli také vyhrát.

Kolik lidí musíte do posádky dračí lodě sehnat?
U pádla musí sedět dvacet lidí a z toho musí být čtyři ženy. Tak je to v podmínkách. K tomu musíte připočítat jednoho bubeníka, který sedí vepředu a jednoho kormidelníka vzadu. Celkem nás tedy v lodi jede dvaadvacet.

Je těžké dát dohromady takovou početnou posádku?
Ano, je, a velmi těžké. Původně jsme začínali jako parta kamarádů, ale rok od roku jsme se snažili docílit lepšího výsledku, takže jsme začali vyřazovat ty slabší a začali je nahrazovat zdatnějšími závodníky. Dnes by mi asi stačily prsty jedné ruky, kdybych chtěl spočítat závodníky, kteří to táhnou od začátku. Je to stále těžší a těžší sehnat někoho dobrého do posádky naší dračí lodě.

Jak často na závody dračích lodí trénujete?
No právě že vůbec. Musí nám stačit jen ten páteční trénink.

A jak jste s Berounským drakem a s tím vším kolem něho spokojený?
Líbí se mi. Dříve byly roky, kdy jezdilo jen patnáct i deset posádek. Někdy to tady vypadalo, že tyto závody zaniknou. Pak ale pořadatelé Berounského draka přišli na to, že by mohli snížit startovné z dvaceti tisíc korun na jednu loď jen na šest tisíc šest set šedesát šest korun. Firemní posádky platí bez koruny deset tisíc korun a hned se začalo hlásit více posádek.

Co vše v tom startovném je, že je tak vysoké?
Je v tom i to, že můžete využívat kemp, lodě a jiné.

Jak dlouhá je trať?
Jezdíme na dračí lodi trať dvě stě dvacet dva metrů.