Zároveň se zvyšuje počet dospělých i dětí, kteří byli s nemocnými v kontaktu, a musí tak dodržovat určitá omezení. „Byla by veliká nezodpovědnost, kdyby lidé nařízení hygieniků nedodržovali,“ uvedla žena z Osova.

Podle hygieniků by měl pacient, u kterého bylo onemocnění prokázáno, uvést všechny osoby, s nimiž byl v kontaktu. Lékař je pak vyzve ke krevním testům. „Inkubační doba virové hepatitidy A je čtrnáct až padesát dní. Onemocnění se nemusí prokázat při prvním vyšetření. Ta se několikrát opakují. Nemocní jsou však nejvíce nakažliví přibližně dva až tři týdny před prvními příznaky,“ uvedla vedoucí protiepidemického oddělení berounské hygienické stanice Alena Tatarová.

„Testy onemocnění prokáží, až když vypukne. V inkubační době není možné žloutenku diagnostikovat. Krevní testy však odhalí i onemocnění, které probíhá bez klinických příznaků,“ upřesnila hygienička.

Osoby, které byly v kontaktu se žloutenkou, musí dodržovat určitá nařízení. „Přísnější omezení mají osoby pracující v potravinářství. Ti nesmí manipulovat s jídlem. Předškolní a školní děti do 15 let jsou vyřazeni ze školní docházky, z účasti na kolektivních akcích. Jedná se například o tábory, soustředění a školy v přírodě,“ uvedla Alena Tatarová.

Ostatní lidé, kteří se setkali s nemocným, musí omezit kontakt s obyvatelstvem. Nesmí darovat krev a měli by omezit fyzickou námahu. „Mohou chodit do práce, do kina, divadla i nakupovat. Neměli by však chodit na návštěvy, do bazénů, zvát si návštěvy domů,“ doplnila hygienička.

Souhrn omezení jsou lidem, kteří byli s nemocným v kontaktu, sdělena ústně hygienikem, nebo praktickým lékařem. Poučení lidé následně obdrží i písemnou formou. Pokud osoby nedodržují uložený režim, vystavují se riziku finančního postihu.