Současná vedra lámou teplotní rekordy. Kdo může, stěhuje se k vodním plochám nebo hledá úkryt ve stínu. To jsou typické obrázky těchto dnů, kdy se zapotí skoro každý, záchranáře nevyjímaje.

Ti se v období prázdnin setkávají s některými typickými zdravotními problémy. V obzvlášť horkých dnech vyjíždějí častěji k topícím se lidem a ke kolapsům z horka. Další rizikovou skupinou jsou chataři, kteří pro změnu více padají ze střech, stromů a žebříků při práci na svých chalupách, chatách či zahradách.

„V posledních dnech vyjíždíme ke kolapsovým případům z důvodu dehydratace poměrně často. V těchto vedrech ošetřujeme denně v průměru o tři až pět kolapsů více,“ uvedl Bořek Bulíček, ředitel záchranné služby Trans Hospital Řevnice.

„Nejčastější výjezdy ke kolapsům z horka jsou kolem poledne a zhruba od 11 do 16 hodin. Ohroženi jsou astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi a může u nich dojít až k srdečnímu selhání.
V krajních případech u nich hrozí až šokové stavy,“ uvedla mluvčí záchranky Nina Šeblová. Ohroženi podle ní však nejsou pouze kardiaci, ale i lidé, kteří nemají dostatečně vyvinutý takzvaný termoregulační systém. „To jsou děti, které ho ještě nemají plnohodnotně vyvinutý, a staří lidé, kteří už ho naopak postrádají. Lidé, kteří mají nedostatečný termoregulační systém, nemají velkou potřebu pít a ani
v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí,“ vysvětlila Šeblová.

Úpal nebo úžeh?

Teplé počasí a sluneční záření může způsobit potíže i zdravým lidem. Horka ohrožují i ty, kteří mají oslabený imunitní systém po prodělané chřipce, viróze či střevních potížích. Při pobytu v teplých, dusných a nevětraných místnostech, například v městské hromadné dopravě. „Příznaky úpalu, tedy přehřátí organismu, jsou bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, periodické dýchání, ztráta vědomí a v nejhorším případě i šokový stav. První pomoc
i terapie musí být zahájena ihned. Spočívá v ochlazování a monitorování tělesné teploty a vitálních funkcí.

K úžehu pak dochází po dlouhodobém pobytu na přímém slunci v případě, že slunce svítilo na hlavu a šíji. K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, vysoká teplota a ztuhnutí šíje. Důležité je odvést člověka do stínu, dát mu napít vody, položit mu studený obklad na hlavu a zvednout mu nohy,“ popsala Šeblová.

Alkohol a koupání

Lidé by neměli chodit do vody po požití alkoholu. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod vlivem alkoholu přeceňují své schopnosti i síly. „Zároveň alkohol roztahuje cévy, což způsobuje pokles tlaku. Rozhodně by také neměli skákat do neznámé vody,“ doporučuje Šeblová. Varuje také před náhlým ponořením do studené vody, které může způsobit zástavu srdce i u zdravého člověka.

 

Jak se chovat v teplých dnech?

  • Prevence je jednoduchá, stačí dostatečně pít. Dospělý člověk by měl v takto teplých dnech vypít 2,5 – 3 litry tekutin denně. Lidé, kteří vědí, že mají v těchto dnech zdravotní problémy, by se měli vyvarovat fyzické námahy, příliš nevycházet ven nebo se alespoň držet ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Alkohol stejně jako káva dehydratuje. Lékaři doporučují pít hlavně vodu a minerálky.
  • Kromě dostatečného příjmu tekutin také doporučují lékaři nosit i pokrývku hlavy. Tak se lidé vyvarují úžehu. Důležité je, zejména pro kardiaky, vyvarovat se rychlým přechodům z horka do zimy a ze zimy do tepla, například z klimatizovaných místností ven na ulici.
  • Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia.