Někteří cyklisté tak využívá trasu do lomu Alkazar, dále pokračují do osady V Kozle a odtud zahnou podél Kačáku směrem na Hostím.

Většina z nich ale nedbá na informační tabule a pokračuje v cestě do Srbska.

Berounský deník se na místě přesvědčil, že cyklisté se padajících kamenů nebojí. „Jezdil jsem tady už jako malý kluk a ze skal občas něco spadlo.

Zvětrávají, s tím se musí počítat. Ale přece kvůli tomu tudy nepřestanu jezdit. Je to moje nejoblíbenější trasa," svěřil se deníku dvaačtyřicetiletý Petr, kterého jsme zastavili u výstražné cedule těsně před tím, než vjel do nebezpečné oblasti.

A jak jsme se přesvědčili, s kameny si nedělají starost ani rodiny s dětmi. Na místě jsme zastihli i manžele s pětiletým synem, kteří právě nebezpečnou lokalitou projeli. „Tam se nesmí? To vůbec nevíme, žádných cedulí jsme si nevšimli," tvrdili.

Během půlhodiny jsme ve všední den odpoledne napočítali 23 cyklistů, kteří i přes hrozbu padajících kamenů pokračovali v cestě na Srbsko.

„Cyklisté přitom mohou využít druhý břeh Berounky. Tuto možnost mají popsanou i na informačních cedulích u cyklostezky," uvedl místostarosta Berouna Michal Mišina.

Cyklisté ale před nezpevněnou cestou po druhém břehu Berounky dávají přednost pohodlnější vyasfaltované cestě.

„Zkusil jsem druhý břeh jen jednou a nikdy více. Mám silniční kolo, tam nemůžu jet," konstatoval k otázce náhradní trasy cyklista Petr.