„Pole od nich mám rozorané stále. V řepce a kukuřici mi ryjí neustále. Dával jsem kolem pole plašidla, ale ani to nepomohlo. Letos mi zraněné prase vystartovalo v houští i na mého psa. Kdybych ho rychle neodvolal, přišel bych pravděpodobně o něj,“ uvedl Ivan Hrubý z Králova Dvora.

V Srbsku, Otročiněvsi, Hudlicích, Kublově i Karlštejně se prasata nebojí vydat za potravou až do vesnice. „Dělají nám paseku na předzahrádce a jednou mi dokonce porazili i plaňky v dřevěném plotě,“ konstatovala Marta Kelerová ze Srbska.

Divoké prase, zejména když je zraněné se nezalekne ani člověka. „Oni ho nepokoušou, ale pořežou. Prasata mají nahoře zuby klektáky a dole páráky. Každým skousnutím si prase brousí ostrou hranu těch páráků. Divoké prase vás tak nepokouše ale pořeže, a to hodně bolestivě. Několik myslivců už takhle při napadení pořezali. Nám v loňském roce prasata takhle potrhali tři psi. Vyvrhnou jim při tom i střeva ven,“ popsal předseda Mysliveckého spolku Habrový potok a člen Okresní myslivecké rady v Berouně.

Na Silvestra napadlo divoké prase psa v Novém Jáchymově. Tři ženy s ním šly poslední den v roce na procházku kolem hřbitova a jedna z nich s sebou měla jezevčíka. Ten si odběhl do křoví. Pak se už ozval jen ohromný rachot. Prase psa zřídilo tak, že byl téměř dva týdny hospitalizovaný na klinice, kde se ho snažili zachránit. „Lidi by se měli proto divočákovi velkým obloukem vyhnout. Setkání s ním je velmi nebezpečné,“ poznamenal Josef Šinkner.

S divokými prasaty mají myslivci velké problémy. „A to každoročně. Je jich opravdu hodně. Náš myslivecký spolek obhospodařuje zhruba 1620 hektarů a roce 2016 jsme na této ploše postříleli nejvíce prasat v berounském regionu. Bylo jich 212,“ uvedl člen Okresní myslivecké rady v Berouně s tím, že divoká prasata působí velké škody hlavně na polích a loukách. „Máme tady několik soukromých zemědělců a Zemědělské družstvo Mořina. V okolí honitby je 31 procent lesa a 71 procent polí. Na těch polích a loukách je od prasat vše rozoráno. Prozatím po nás žádné náhrady nechtějí, protože se jim to snažíme kompenzovat různými brigádami. Na polích jim sbíráme kameny, kolem pastvin vyřezáváme trní a náletové dřeviny. Nyní budeme na kraji Nového Jáchymova uklízet popadané stromy. Takže si tam uděláme brigádu a stromy z louky odstraníme, aby na ni mohli zemědělci sekat,“ vysvětlil Josef Šinkner.

Od konce loňského roku se začaly myslivcům proplácet za každého uloveného divočáka finanční odměny ve výši tisíc korun. „Koncem roku se díky tomu zvedl v celé České republice odstřel prasat. Dost se toho v té době vybilo. Nyní už bachyně metají selata, takže je už myslivci nestřílí. Sice je jejich odstřel povolený celoročně, žádný myslivec ale nezastřelí mámu od selátek ani bachyni, když vidí, že je kulatá a plná selátek. To by bylo hodně drsný,“ vysvětlil Josef Šinkner s tím, že na čekané v lese myslivec nerozezná bachyni od kňoura ,a tak loví jen selata maximálně do pětadvaceti kil.

Odstřelem divočáků si také myslivecké spolky vydělávají na pronájem honiteb, které jsou dost vysoké. Z původních čtyřiceti korun šla cena za kilo živé váhy divočáka ale velmi razantně dolů. V současné době dostanou myslivci ve výkupu jen patnáct až dvacet korun.