Petici, kterou sepsal před dvěma týdny Jiří Míka z Berouna, už podepsaly tisíce lidí.

„Počítám, že nyní už máme minimálně povinnou desetitisícovou hranici splněnou. Tohle je první várka podepsaných petičních archů, které mi chodí z celé republiky. Dal jsem výzvu, že je mohou začít posílat ve středu, a za těch pár dnů mi přišly tyhle hromady," řekl Jiří Míka a ukázal na stůl plný obálek, s jejichž rozbalováním začal s přáteli v sobotu odpoledne.

Velký ohlas má také facebooková stránka s názvem Chceme výjimku, chceme v hospodách kouřit. Jiří Míka ji založil před několika dny a v sobotu po poledni měla skupina už přes 13 600 členů. A stále přibývají.

„Když jsem ji jeden večer založil, netušil jsem, že bude mít tak obrovskou odezvu. Druhý den ráno už měla pět tisíc členů. Nejsme žádní psychopati, chceme mít jen místo, kde si můžeme v klidu u piva zakouřit," poznamenal Jiří Míka.

Skupina plánuje i vlastní nepolitickou demonstraci v Praze před budovou senátu, kde petici se všemi podpisovými archy předá. „Aby se naší peticí začal senát zabývat, musíme mít minimálně deset tisíc podpisů. To splníme už dnes," uvedl Míka.

Organizátoři mají i tisícovku hlasů navíc, protože počítají, že nějaké budou vyškrtnuty.

„Odhadujeme, že petici podepíše nejméně přes sto tisíc lidí. Proto máme na pondělí domluvenou schůzku s naším senátorem. Demonstrací, zdůrazňuji nepolitickou, protože už se objevují týpci, kteří cítí příležitost a chtějí do toho tahat politiku, chceme ukázat, že se senát nebude zabývat věcí, která se týká několika lidí, ale mnoha," upozornil organizátor petice.

„Nebaví nás kouřit a pít pivo venku. Chceme sedět v klidu a pohodě v chládku v pivnici a u piva si vykouřit s přáteli cigaretu. Nekuřáků mezi nás chodí minimum. A ti, co chodí, těm to nevadí," řekl Richard Želivský z Berouna.

A co přimělo Jiřího Míku k tak ráznému odporu k protikuřáckému zákonu?

„Můj bratr má v Berouně pivnici, do které přes dvacet let chodili chlapi na pivo a zakouřit si. Hospoda byla vždy plná. Když jsem se sem přijel podívat potom, co začal platit protikuřácký zákon, našel jsem ji prázdnou. Vždy sem chodilo pravidelně kolem třiceti až čtyřiceti chlapů, a ti už nechodí. Ti, co vydrželi, sedí venku a stěžují si, že na ně v těch vedrech praží sluníčko, a že jim to nedělá dobře. Tak jsem se rozhodl, že se za ně postavím," vysvětlil Jiří Míka a dodal, že nebojuje za restaurace a hospody, do kterých chodí lidé na jídlo, ale za pivnice a vesnické hospody, kam chodí štamgasti na pivo.

„Kdo to kdy viděl, aby byla pivnice nekuřácká! Jestli sem do ní někdy přijde nekuřák, tak to je výjimka. Je to tak jedna ku dvanácti. Můj bratr investoval sto tisíc do nekuřáckého salonku, kam už chybělo jen vsadit dveře. Teď je mu ta rekonstrukce k ničemu a on jen vyhodil další peníze," konstatoval Jiří Míka.

„Hospoda není veřejný prostor, ale soukromý majetek. To není úřad. O tom, zda se v ní bude kouřit, či nebude, by si měli jejich provozovatelé rozhodovat sami," myslí si provozovatel pivnice ze Žižkova v Praze.

„Stovka pivařů na ten jejich zákon stejně kašle a v pivnicích a hospodách kouří. Já jsem jedním z nich. Ignoruji ho. Pokutu klidně zaplatím a hospodští mají tříměsíční lhůtu hájení. V tomhle vedru nebudu chodit s pivem ven," dodal Jiří Míka.