Začátek akce byl plný emocí, když se mezi protestujícími náhle objevil publicista Jan Šinágl samerickou vlajkou, který je známý svoji podporou vumístění základny vČesku. Mezi ním a odpůrci základny došlo na ostrou výměnu názorů, která se vjednom momentě změnila vdrobnou potyčku, při níž Šinágl přišel o část žerdi americké vlajky.

„Nenechte se vyprovokovat,“ nabádal zmegafonu přítomné Jan Tamáš ziniciativy Ne základnám, která společně sjineckým starostou Josefem Hálou (KSČM) a několika dalšími starosty byli organizátory této protestní akce. Pochod byl podle Hály záměrně veden přes část újezdu, aby lidé viděli, jaká je tu krásná a dosud zachovalá příroda.

Mezi protestujícími byl i Antonucci, mladý muž, který se narodil vItálii a již několik let žijící vČesku. „Vadí mi, že vlády evropských zemí vůbec nerespektují názor většiny. Proto jsem přijel sdalšími kamarády. To, co dělá vláda tady, ale i například vItálii, nemá nic společného sdemokracií,“ řekl Antonucci, který se vydal na pochod kromě dalších i se stejně smýšlejícím kamarádem zŘíma. „Lidé se bojí radaru, neznají detaily a požadují seriozní informace. Vlády se chovají, jako kdyby šlo o hotovou věc a přehlížejí občany,“ dodal muž stím, že podobné iniciativy, jako je vČesku Ne základnám, existují i vostatních zemích Evropy, kde se Američané snaží umístit nebo rozšířit své základny a je podle něho dobře, že nyní spolu začaly komunikovat a postupovat společně.

Mezi protestujícími byli lidé ze všech koutů republiky. Přijela skupinka zPlzně, ale i zMoravy a podle hesel na transparentech byli vidět i obyvatele mnoha obcí sousedících svojenským újezdem. „Přijelo nás na pochod devět ve dvou autech. Nechceme radar vBrdech a jsme pro to, aby bylo vnaší obci místní referendum,“ řekl Martin Petráček zMirošova. Na náměstí dorazili lidé i zobce Skořice, kteří si přejí, aby už vBrdech nebyla nikdy žádná cizí vojska. Přijeli také obyvatelé obce Míšov, poblíž které byla vybrána lokalita pro umístění základny na kótě 718 a kde dosud stojí bývalá sovětská kasárna. Znich odešla sovětská vojska po roce 1990.

„Před lety jsme svelkou slávou vyprovodili ze země ruské vojáky a nyní budeme se slávou vítat další cizí vojska. Co to má všechno znamenat?“ ptali se mnozí účastníci pochodu.

Sobotní protest byl podle organizátorů první podobnou protestní akcí proti radaru. „Další se chystá na hradě Točník už 8. září,“ řekl Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám. Po sobotním protestu, který se podle starosty Hály nesl ve sportovním duchu, bude protest na Točníku odlišný, protože se jedná o hudební festival.

Protiraketová základna by měla stát ve Vojenském újezdu Brdy, vblízkosti obce Míšova a osady Teslíny. Většina Čechů je proti jejímu umístění vBrdech, ale i celém Česku. Opoziční sociální demokraté a komunisté požadují referendum ktéto věci, ale ODS si myslí, že o obraně státu a potažmo Evropy nemůžou rozhodovat občané.

Nesouhlas se základnou vyjádřili vmístních referendech nebo anketách také obyvatelé několika obcí v sousedství Vojenského újezdu Brdy. Minulý pátek založilo vRožmitále jednatřicet starostů volný svazek měst a obcí, který se dohodl na společném postupu vboji proti umístění radaru. Základní listinu podepsalo jednatřicet ze 34 přítomných zástupců obcí. Podepsat ji odmítli zástupci Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí. Obce chtějí jednat svládou, ale odmítají spolupracovat svládním koordinátorem Tomášem Klvaňou.