Představitelé Berouna uvažují o jejich vybudování v ulici Barrandova – Biřická ulice a na Husově náměstí. Město už na ně požádalo o dotaci. "Kdy s jejich výstavbou začneme, je odvislé od poskytnutí dotace,“ poznamenal místostarosta Berouna Michal Mišina. Uzávěrka hodnocení dotací je 31. července. Zda město dotaci získá či nikoli, se jeho představitelé dozvědí až po tomto datu. Celkové náklady na jejich vybudování jsou 3,231 milionu korun. Spoluúčast města je 15 % z této částky.

V centru města by měli lidé podzemní kontejnery k dispozici v prostoru mezi kostelem a prodejnou obuvi na Husově náměstí. V projektu na vybudování dvou kontejnerových hnízd se počítá po třech podzemních kontejnerech na plast, sklo a papír. Předpokládané uvedení podzemních kontejnerů do provozu je začátek roku 2019.

„S dalšími podzemními kontejnery zatím nepočítáme. Tyto kontejnery by byly umístěny v městské památkové zóně nově, zatím zde žádné kontejnery nebyly,“ uvedla mluvčí Městského úřadu Beroun Jitka Soukupová.

Obyvatelé Berouna hodnotí rozhodnutí představitelů města kladně. „Myslím si, že v současné době jsou už obyčejně kontejnery na komunální a tříděný odpad v centru města nevzhlednou ozdobou,“ poznamenala Kateřina Brzková. O podzemní kontejnery by také stáli obyvatelé panelových domů v Košťálkově ulici na Velkém sídlišti. „Máme tady několik plechových a plastových kontejnerů, ale nestačí.

Podle mě do nich vyváží odpad i cizí lidi. Ne jen lidé z našich domů. Jsou neustále plné. Podzemní kontejnery by tento problém vyřešily,“ myslí si Jaroslav Kaprál z Velkého sídliště v Berouně.

V Králově Dvoře jsou podzemní kontejnery v provozu už téměř čtyři roky. Toto město bylo v berounském regionu jejich průkopníkem. Vybudovalo je v regionu jako první a téměř každým rokem počet jejich hnízd rozšiřuje. Město se do jejich vybudování pustilo jako první v regionu v roce 2014. V první etapě byly vytypovány lokality Počaply a sídliště Nad Stadionem. Pak následovala další. Lidé jsou s nimi vesměs spokojeni. „Dříve u těch plastových kontejnerů byl neustálý nepořádek. Pořád se někde povalovaly igelitové pytle a plastové lahve. S tím je nyní konec a okolí kontejnerů je udržované,“ poznamenala Petra Lážová.

Vedení Králova Dvora se shromažďování komunálního odpadu věnuje. Letos plánuje také další rozšíření kontejnerových stání na tříděný odpad. „Na kontejnerová stání máme od občanů velmi dobré odezvy. Jediný problém máme s kontejnerem na papír. Někteří lidé si myslí, že otvorem, který je veliký zhruba šedesát centimetrů, protlačí metrová krabice. Takže se stává, že je otvor kontejneru často ucpaný,“ vysvětlil starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Obyvatelé města jsou v třídění odpadu jinak zodpovědní. „Tříděného odpadu máme opravdu hodně a současná kapacita jeho sběrných míst už nestačí. Proto jsme naše občany vyzvali, aby nám poradili, kde by podle nich mohly být další kontejnerová stání na tříděný odpad,“ vysvětlil starosta Králova Dvora s tím, že s projektanty připravuje v blízkosti Královského horizontu nový projekt na další podzemní kontejnery. Developer, který zde vyvíjí aktivity, musí městu za jednu korunu odprodat několik stovek metrů čtverečních. Zde by pak město vybudovalo nové buď polopodzemní a nebo podzemní kontejnery, které by využívali obyvatelé Královského horizontu a Máchovny.

S podzemními kontejnery jsou spokojeni i v Hořovicích. Toto město jejich výstavbu začalo připravovat v roce 2016.