Zpočátku se stromeček objevoval u rodin měšťanů, velkostatkářů nebo na sídlech šlechticů. Do vesnického prostředí se vánoční stromeček rozšiřoval pomalu několik dalších desetiletí. Lidé na vesnicích si dříve vnášeli během vánočních svátků do svých domovů zelené ratolesti, které měly symbolizovat život.

Stále zelený jehličnan tyto ratolesti později nahradil. První malé stromečky měly své místo na štědrovečerním stole. Na jižní Moravě, Českomoravské vysočině, na Šumavě či v Podkrkonoší zachovalé prameny připomínají také stromečky zavěšené za kmínek či špičku ke stropnímu trámu.

Zdobení stromečků

A čím se stromečky zdobily? Byly to šišky, jinde různé tvary vykrajované z brambor či řepy. Také jablka a ořechy, které symbolizovaly hojnost a plodnost. Na stromek se věšely také nejrůznější pamlsky, například sušené ovoce. Stromeček zdobilo také na nitce navléknuté sněhové cukroví a samozřejmě perníčky. Po roce 1850 poprvé upekli manželé Lutonští vizovické pečivo. To bylo původně určené pro jejich sousedy, ale nakonec se rozšířilo přes Moravu až do Čech.

Z jedlých ozdob je nutné zmínit také čokoládové ozdobičky. Ty se zprvu prodávaly na váhu. Až později je cukráři začali skládat do krabic a dárkových kazet. Čokoládové závěsky nabízela pražská firma Maršner a od roku 1918 také kutnohorská čokoládovna Lidka.

Mezi demonstranty na Husově náměstí v Berouně byli v listopadu roku 1989 i studenti.
Pohlednice z minulosti: Listopadové události roku 1989 v Berouně

Zdobení stromečků cukrovinkami však zažehnaly obě světové války. Lidé neměli dostatek prostředků, a tak začali stromečky zdobit ozdobami nejedlými, které se daly použít i několik let po sobě. Děti vyráběly papírové řetězy. Na stromek se věšely slaměné závěsy různých tvarů, například andělů, vloček či děťátek.

Skleněné ozdoby tvarů a barev, jak je známe dnes, získaly na oblibě až ve 20. století. První skleněné koule byly vyrobeny v polovině 19. století ve sklárnách v německém Duryňsku. A jak postupovaly technické postupy, vedle skleněných koulí se začaly věšet také skleněné šišky či ptáci. Tyto ozdoby se tvarovaly v sádrových formách. Až do 30. let 20. století se skleněné ozdoby do Čech dovážely z Německa. Poté se založilo sklářské družstvo na výrobu vánočních ozdob na Královédvorsku.

Součástí výzdoby vánočního stromečku je také záře světýlek. Lidé začali stromečky osvětlovat ve druhé polovině 19. století. Samozřejmě se používaly svíčky, které se přivazovaly nití nebo se k větvi připichovaly špendlíkem. První elektrické osvětlení stromečku bylo vyrobeno v Německu a ve městech se začalo používat už před druhou světovou válkou. Ve větší míře se ovšem v domácnostech začalo rozšiřovat až s příchodem šedesátých let minulého století.

Stromy na náměstích

Stromečky na náměstích ještě nejsou ani stoletou tradicí. První takzvaný strom republiky byl vztyčen na brněnském náměstí Svobody roku 1924. K této příležitosti napsal také báseň, jež byla při této slavnosti přednesena, básník a čáslavský rodák Rudolf Těsnohlídek. Stromy se ve městech rozšířily nejdříve na Moravě, o rok později se dostali až do Čech.

Autor této kresby hradu Karlštejn z konce 18. století není znám.
Pohlednice z minulosti: Hrad Karlštejn jako inspirace malířů