Ve dvacátých letech zde Fürstenbergové přišli o většinu majetku. Z bývalého panství byl vytvořen zbytkový velkostatek, který byl pronajímán, tak jako ovčín nad zámkem. Lihovar u zámku byl přidělen místnímu výrobnímu družstvu, zámek pak využila správa státních lesů.

V rámci reformy pak došlo k rozsáhlé parcelaci zemědělských pozemků i stavebních míst, což výrazně přispělo k územnímu i demografickému růstu vlastní obce. Ta se již od roku 1925 úředně nazývala Nová Huť pod Nižborem.

V obci Nová Huť pod Nižborem bylo ve čtyřicátých letech přes 1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice i katolický kostel.

V roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody biograf Sokol, obchod s cukrovinkami, galanterie, dva holiči, čtyři hostince, kolář, dělnický konsum, kovář, dva krejčí, dva obchody s lahůdkami, lihovar, dva obuvníci, dva pekaři, pila, povoznictví, dva pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, osm rolníků, dva řezníci, sklárna, obchody, trafiky, truhláři, dva obchody s uhlím i dva velkostatky.

Během dvacetiletého období první republiky se zlepšila infrastruktura obce, došlo například k regulaci Habrového potoka. Vznikaly nové živnosti a obchody. Tak například v roce 1930 zde podnikatel Karas postavil naproti sklárně hotel Praha.

Ovšem konjunktura skončila na počátku třicátých let, kdy naplno propukla celosvětová hospodářská krize. V polovině třicátých let na několik měsíců uzavřela své brány i místní sklárna, která se v meziválečném období vypracovala díky spolupráci s předními návrháři mezi elitní podniky ve svém oboru.

Ilustrační foto.
Ve Zdicích staví novou školu téměř za čtvrt miliardy
 Středočeské památky ve správě Národního památkového ústavu. Na snímku státní hrad Karlštejn – kaple sv. Kříže
Průvodce stále hledá i legendární Karlštejn