Ve dvacátých letech zde Fürstenbergové přišli o většinu majetku. Z bývalého panství byl vytvořen zbytkový velkostatek, který byl pronajímán, tak jako ovčín nad zámkem. Lihovar u zámku byl přidělen místnímu výrobnímu družstvu, zámek pak využila správa státních lesů.

V rámci reformy pak došlo k rozsáhlé parcelaci zemědělských pozemků i stavebních míst, což výrazně přispělo k územnímu i demografickému růstu vlastní obce. Ta se již od roku 1925 úředně nazývala Nová Huť pod Nižborem.

V obci Nová Huť pod Nižborem bylo ve čtyřicátých letech přes 1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice i katolický kostel.

V roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody biograf Sokol, obchod s cukrovinkami, galanterie, dva holiči, čtyři hostince, kolář, dělnický konsum, kovář, dva krejčí, dva obchody s lahůdkami, lihovar, dva obuvníci, dva pekaři, pila, povoznictví, dva pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, osm rolníků, dva řezníci, sklárna, obchody, trafiky, truhláři, dva obchody s uhlím i dva velkostatky.

Během dvacetiletého období první republiky se zlepšila infrastruktura obce, došlo například k regulaci Habrového potoka. Vznikaly nové živnosti a obchody. Tak například v roce 1930 zde podnikatel Karas postavil naproti sklárně hotel Praha.

Ovšem konjunktura skončila na počátku třicátých let, kdy naplno propukla celosvětová hospodářská krize. V polovině třicátých let na několik měsíců uzavřela své brány i místní sklárna, která se v meziválečném období vypracovala díky spolupráci s předními návrháři mezi elitní podniky ve svém oboru.