Ovšem osídlení tohoto místa dávno před první písemnou zmínkou dokazuje archeologický průzkum, který objevil sídlištní polohu z období Keltů (200 - 100 př. n. l.) a náznaky slovanského osídlení s malou slovanskou osadou z 11. až 13. století.

Nejvýznamnější etapou v historii obce bylo období broumské sklárny. Ta byla postavena na základě Majestátu císaře Rudolfa II. z roku 1599 sklářem Kryštofem Schürerem. Huť pracovala především pro potřeby císařského dvora a byla známá výrobou technického skla pro alchymisty. V roce 1851 ji koupili Valdštějnové a přeměnili v poplužní dvůr. Po vzniku Československé republiky byl dvůr zahrnut do první pozemkové reformy a v roce 1923 rozparcelován v celé výměře. 

Broumy se začátkem 20. století začaly proměňovat. Úleva a větší ekonomická jistota se začaly projevovat i na životě v obci. Dobrý důkaz toho je výčet obchodů v roce 1932, kdy nabízely Broumy svým občanům, kterých tam tehdy žilo 946, poměrně dobrou škálu služeb. Broumští měli k dispozici poštovnu, četnickou stanici, školu, lékaře, dvě cihelny, obchod s dřívím, holiče, tři hostince a další. Dokonce tam prorazil i Baťa se svou prodejnou obuvi a nechyběl ani velkostatek Správy státních lesů.