Speleologický průzkum v Českém krasu odhalil v loňském roce unikátní soubor mincí ze třináctého století. Nález a jeho následující výzkum přiblížil v rozhovoru archeolog Daniel Stolz z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.

Kdo poklad objevil?
Nejpříznivější dobou pro hledání pokladů je zimní období. Místa, kde taje sníh napovídají o možné přítomnosti dutin. Jeskyňáři Miroslav Hahn a Miroslav Martínek z Tetínské speleologické skupiny prováděli povrchový průzkum u Tetína. Na vytipovaném místě odstranili kámen, pod kterým byl poklad uschován. Depot obsahoval přes devět set kusů stříbrných platidel známé i neznámé ražby, převážně německého původu. Byl umístěn do nádoby, která se tlakem kamene rozpadla. Nádoba je již rekonstruovaná. Nálezci kontaktovali speleoarcheologa Václava Matouška a nádobu s mincemi nechali na místě v původním stavu. Ihned začal záchranný archeologický výzkum.

Jaký je průběh výzkumu?
Průzkum v místě nálezu byl ztížený. Desetistupňový mráz není pro archeologický výzkum příjemný. Byla provedena kartografická a kresebná dokumentace. Hlavní část nálezu byla vyzvednuta, ale detektorem kovů jsme zjistili, že malá část nálezu se z dutiny splavovala dešti po svahu dolů. Bylo jasné, že musí proběhnout další výzkum hlíny, která je kousek pod depotem. Tuto část výzkumu nebylo možné provést v mrazech. Až v březnu a dubnu byla proseta a prozkoumána zem, která se nacházela pod nálezem depotu
a byly dohledány další desítky mincí.

Čím je nález neobvyklý?
Většina mincí byla v kvalitním stavu. Aby nepokračoval proces rozpadu, je nutné některé mince konzervovat. Část nalezených mincí je ve svitcích. Mince neměly hodnotu podle toho, jak vypadaly, ale podle své hmotnosti. Obchodníci často svinuli několik měkkých mincí dohromady. Svitky jsou odborníky zpracovávány a rozevírány. Je třeba rozlišit, kolik a jaké typy mincí se ve svitku nachází. Depot se skládá z brakteátů a feniků. Některé typy mincí nejsou ještě určeny, ale depot neobsahuje téměř žádné české mince. Podle dostupných informací se na naše území dostává ve třináctém století německé obyvatelstvo. České země se v tuto dobu zapojují do mezinárodního obchodu a cizí mince se dostávají převážně do pohraničních oblastí. Ve středních Čechách se používaly nejvíce české mince a tento nález je pro archeology překvapením.

Jsou tyto nálezy časté?
Dá se říct, že depot máme úplně celý, což je velmi vzácné. Nálezy mincí bývaly častější v devatenáctém a v první polovině dvacátého století, kdy se většina zemních prací prováděla ručně. Lidé měli vlastenecké cítění a poklady většinou předali do muzeí. S nástupem těžké mechanizace je větší pravděpodobnost, že se mince přehlédnou. Určitě se stále nachází, ale nedají se registrovat. Za posledních třicet let se do muzeí dostalo malé množství nalezených mincí i kvůli přítomnosti detektorů kovů, kdy jejich majitelé poklady nachází, ale už nepředají.

Kdy bude poklad představen?
Tetínský poklad je unikátní nejen pro berounské území, ale pro celý Středočeský kraj. Některé nálezy je možné díky dlouholetému zpracování prezentovat až po deseti patnácti letech, kdy však nález ztrácí na aktuálnosti. V tomto případě jsme chtěli s nálezem veřejnost seznámit v nejbližším možném období, kdy je dokončena dokumentace, ale stále probíhá zpracování pokladu. Tetínský poklad bude prezentován v Muzeu Českého krasu v Berouně, které se společně s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech podílí na instalaci a průběhu výstavy Tetínského pokladu. V sobotu 27. října se od 13 hodin koná vernisáž výstavy a v rámci mimořádného programu muzea u příležitosti Dne kraje jsou prohlídky od 27. do 28. října zdarma. Expozice Tetínského pokladu bude přístupná do konce listopadu.

close zoom_in close zoom_in

Terén v místě nálezu tvoří prudký kamenitý svah. Stříbrné mince byly ukryty v jeho horní části.