Policie se k návrhu ministerstva přiklání. Podle statistik totiž z jednačtyřiceti tisíc dopravních nehod v celé zemi jich přes osm tisíc zaviní řidiči s praxí do pěti let. „Tito řidiči jsou nezkušení, nesoustředí se zcela na jízdu, za jízdy sledují internet, píší zprávy, telefonují a to je velmi nebezpečné,“ řekl České televizi ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Noví řidiči by podle plánů ministerstva měli o průkaz přijít, pokud nasbírají polovinu trestných bodů než zkušení řidiči, tedy jen šest. Zda zákonodárci budou návrh ministerstva projednávat, není ovšem nyní jasné.

Změnu stávající podoby zákony by uvítal například Josef Macháček, majitel a instruktor Autoškoly U Kovárny sídlící ve Zdicích. „Co se týče toho nového zákona, tak s tím bych i souhlasil. Minimálně bych uvítal zvýšení cvičných jízd, protože při současné době mají aspiranti povinných osmadvacet jízd v délce klasické vyučovací hodiny, ty se spojují do dvou, takže když pak dostane žadatel řidičák, má za sebou vlastně čtrnáct krát jeden a půl hodiny jízdy za volantem, což mi přijde málo,“ vysvětluje majitel autoškoly, který dne svých slov sám na svých žácích vidí, že by se někteří potřebovali vyjezdit o dost víc.

„Co se týče teorie, té je podle mě dost, spíše chybí praxe. A pokud by měli nováčci jezdit se šesti body na zkoušku? Možná to smysl má. Spousta nových řidičů je divokých a lehkovážných, určitě by to mohlo mít psychologický vliv na jejich styl jízdy, aby se chovali na silnicích opatrněji,“ dodal Josef Macháček, který upozorňuje na případ jednoho ze svých studentů, který jen pár dní po absolvování autoškoly obrátil svůj vůz na střechu a skončil ve škarpě.

Slova, že času za volantem v autoškole tráví žáci málo, potvrdil Berounskému deníku také instruktor Josef Kvasnička z berounské Autoškoly Zavadilka.

„Vidím, že osmadvacet hodin jízd stačí jen málokomu. To ten řidičák udělají napoprvé jen ti, kteří o to mají doopravdový zájem a chuť řídit. Přijde mi, že ale v poslední době čtyřech a půl let ale chuť žáků o řidičské průkazy uvadá. Spoustu studentů mnohdy vypadá, že je donutili k řidičáku spíš rodiče, než že by sami od sebe chtěli. S tím jde ruku v ruce i úspěšnost,“ popisuje Josef Kvasnička, který kolikrát registruje i studenty, kteří se snaží udělat zkoušky třeba i rok. „Zkušební doba řidičského průkazu na dva roky podle mého smysl má. Aspoň budou noví řidiči zodpovědnější a svědomitější. V rámci sdružení autoškol jsme měli na tohle téma i přednášku, kde nám vše vysvětlili a řekli nám, co se od toho čeká. Ale vše je to podle mě o chuti těch žáků,“ uzavřel instruktor, podle kterého Autoškola Zavadila nabízí například také dopravně psychologické vyšetření s dopravní psycholožkou. Ze šesti lidí to ovšem průměrně využije jediný žák.

S tím, že osmadvacet hodin jízd, je pro uchazeče o řidičský průkaz málo, nesouhlasí Petr Bureš z berounské autoškoly nesoucí jeho jméno. „Já mám na tuhle problematiku svůj názor. Jsem za volantem dvacet osm let a vidím, co mi pod rukama prošlo za řidiče. Je dobré se zeptat, kdo rozhoduje o tom, zda řidičský průkaz dostanu? Samozřejmě je to komisař, tady na Berounsku je sice dobrý a spravedlivě přísný, ale tak to nemusí být všude. Podle mého je řešení tohohle problému v přísných zkušebních komisích, které by rozhodovaly o tom, kdo je způsobilý jezdit,“ myslí si Petr Bureš.

Podle něj je jedno, jak autoškola řidiče ke splnění závěrečných zkoušek dovede, jestli za tři hodiny nebo za rok. „Proč budu někoho nutit jezdit všech dvacet osm jízd, když už to perfektně umí po třech, protože například vyrostl na statku, kde od mala řídil třeba traktor? V Německu je povinných jen deset hodin jízd a o všem rozhodují právě komise. Když aspirant není vhodný k řízení, tak si jízdy doplácí,“ popisuje instruktor. Podle něj ještě hodně záleží na lidském faktoru. „Ani za dvacet osm hodin totiž nepřevychováte pitomce. Pokud je to hulvát, jako hulvát bude jezdit. Taková restrikce je podle mého k ničemu, protože blbec zůstane blbcem. Lidi jsou zkrátka pořád stejní a v autoškole je nepřevychováte,“ dodal Bureš.