Během zimy je včelí kolonie v úlu stále aktivní. Včely v něm normálně žijí, tedy i produkují odpad. „Teplejší počasí dává včelám příležitost k až půlhodinovému proletu, aby vzniklý odpad vynosily a samy si takzvaně ‚došly‘. Což je pro ně naopak zdravé, protože udržují uvnitř úlu hygienu. Pokud je ale zima tuhá, tuto možnost nemají,“ vysvětluje včelař Jaromír Tejkl ze Základní organizace Českého svazu včelařů Beroun.
Pár dní teplého počasí v zimě je tak pro včelstva výhodou. „Kdyby by to ale mělo trvat měsíc a déle, tak královna začne klást vajíčka a kolonie se bude starat o novou generaci,“ říká Tejkl. A jakmile začne včelstvo v zimních měsících plodovat, dokáže průměrně spotřebovat až půl kila sladkých zásob, medu nebo cukru, za týden. S příchodem jara, hlavně měsíce dubna, to pak může stoupnout až na půl kila denně.
„Pro nás tak teplé počasí v zimě znamená, že musíme především více kontrolovat, zda mají včely dostatek potravy, a případně ji doplnit,“ vysvětluje včelař, který se zatím ke kontrole nechystá, protože si je jistý, že zásoby jsou dostatečné. „Ale až budu na konci března dělat jarní prohlídku, tak s vědomím, že v lednu bylo moc teplé počasí, určitě úl zvážím, abych poznal, jestli uvnitř nějaké zásoby zbyly,“ dodává.
Pokud by včely zjistily, že mají malé zásoby, okamžitě by začaly klást méně vajíček. „Tím by se rodilo méně včelek, včelstvo by bylo na jaře slabé a přineslo menší snůšku,“ vysvětluje Jaromír Tejkl.
V zimě, kdy přetrvává delší teplé období, jsou včely rovněž náchylnější k chorobám, které podle včelaře zasahují zejména nové plody. „Je určitě výhodnější, když je díky chladnému počasí měsíc či dva takzvaná přestávka v plodování. K tomu však dnes dochází spíše někde na horách, třeba v Krkonoších či Alpách,“ dodává Tejkl.
