Celý úsek určený k údržbě je dlouhý 8,3 kilometru a byl rozdělen na několik etap, které se uskutečňují postupně. Nyní probíhá druhá etapa, která navazuje na dokončený úsek v katastru Králova Dvora. „Tak, jak nám zákon ukládá, současné ošetření porostů na Litavce v katastru Berouna je dlouhodobě plánovanou akcí v rámci pravidelného ošetření vodních toků v naší správě,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Podle něj jsou na celém úseku odstraňovány především dřeviny a křoviny, které jsou přímo v korytě toku a významně zhoršují průtok řeky. Padnout musí i stromy a keře, které narušují betonové zdi protipovodňového opatření, včetně těch v blízkosti přilehlých stezek, kam by hrozil případný pád. V rámci zásahu jsou navíc likvidovány i invazní rostlin, jako je bolševník velkokvětý a křídlatka japonská.

Náhradní výsadbu státní podnik neplánuje. Jako důvod uvádí, že je v rámci protipovodňových opatření nutné udržet dostatečnou propustnost koryta. Roldán ale zároveň ujistil, že by s touto údržbou nemělo být posekáno úplně všechno. „Budou ponechány perspektivní jedinci především rostoucí mimo protipovodňového opatření,“ vysvětlil.

Jenže veřejnost nabyla jiného dojmu. Na Facebooku na kácení upozornila Linda Šperlová z Berouna. „Proč zároveň zmizely i šípkové keře, hlohy, bezy, které slouží v zimním období jako potrava ptákům? To místo bývalo až podivuhodnou oázou života, pokud vezmu v úvahu, jak blízko je k dálnici,“ napsala.

Nato Povodí Vltavy míní, že to nabídku pro ptáky vázané na keřové porosty sice sníží, avšak neodstraní úplně. Z pohledu výskytu ledňáčka je pak zásadní potravní nabídka v řece samotné. Místa, odkud může lovit je i po provedeném zásahu dostatek.

„Co se týče druhů živočichů v místě, předpokládáme využít část dřevní hmoty pro úkryty plazů právě na straně přilehlé k dálnici D5. Především pro významné populace vzácné užovky hladké a podplamaté, které z hlediska biotopových nároků vyžadují naopak více prosluněných ploch,“ vysvětluje Hugo Roldán.

Podle místostarosty Berouna Michala Mišiny (ANO) taková údržba vždy probíhá na základě dendrologického průzkumu, nicméně sám usoudil, že zásah mohl být šetrnější. „Osobně si myslím, že některé ty stromy pokácené být nemusely. Ale na druhou stranu – buď ta voda poteče k domu, nebo korytem,“ řekl a zároveň, připomněl že třeba stromy blízko cementárny byly už ve špatném stavu.

Při práci na předchozí etapě se zjistilo, že část lokality uprostřed Králova Dvora osidluje chráněný bobr evropský. Tato oblast mu tedy byla „předána k užívání“, aby v ní i nadále nalezl útočiště. „Byly zde ponechány veškeré dřeviny mimo nepůvodních druhů, aby pro bobra sloužily jako potrava,“ doplnil Hugo Roldán.