Je to nutnost, vysvětlil Deníku vedoucí provozu elektrárny Michal Kudrnáč. „Máme nezávislé studie od dvou vysokých škol, které říkají, že se blíží konec životnosti a výměna je potřebná,“ konstatoval. Původní nýtovanou tabuli nahradí nová konstrukce, kterou nyní vyrábí ČEZ Energoservis. Původní obří „desku“ specializovaná firma takzvaně rozpálí – tedy pomocí autogenu rozřeže na menší kusy. To usnadní odvoz do šrotu po místních úzkých silničkách. Ani nová tabule, stejně velká a podobně těžká jako ta původní, nedorazí vcelku. Bude se skládat ze tří částí, dohromady sestavených a sešroubovaných až na místě. Tato montáž je naplánována na dobu od 4. do 21. září.

Co se vidí jen ojediněle

Odhalenou tabuli rychlozávěru, kterou v pondělí 26. června vyzvedl z uložení portálový jeřáb, vedoucí Kudrnáč takto viděl poprvé. Ve Vraném ostatně není dlouho, i když ve společnosti ČEZ, jež elektrárnu provozuje, pracuje už třicet let. Do nástupu na post šéfa ve Vraném, což bylo předloni počátkem dubna, působil po léta na dispečinku ve Štěchovicích. Již od od března 1993 – takže v této službě zažil i ničivou povodeň z roku 2002.

Tabuli rychlozávěru v plné kráse dříve na vlastní oči viděl jediný ze současných zaměstnanců: nynější technolog vodních elektráren Luděk Bártl starší. Pamatuje si, že kvůli kontrole, očištění a aplikaci ochranných nátěrů byl nyní likvidovaný závěr venku v roce 2006. Druhý, u soustrojí TG1, takto procházel rozsáhlou údržbou v roce 2009. „Kdy to bylo předtím, nevím; já jsem tu jenom třicet let,“ řekl Deníku.

Odstraňování rychlozávěru z roku 1936, který nahradí nový padesátitunový díl, před soustrojím TG2 vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou | Video: Milan Holakovský

Zřejmě právě z doby první údržby prý pocházejí speciální přípravky, na které se jeřábem vyjmutá tabule ukládá. Po desítky let čekaly, až zase přijde chvíle pro jejich uplatnění, ve skladu ve Štěchovicích. V pohybu jsou ale rychlozávěry poměrně často: musí procházet pravidelným testováním s ověřováním funkčnosti.

Závěru stačí vlastní hmotnost

Rychlozávěr je velmi důležitou součástí bezpečnostního systému vodní elektrárny. Pokud se v provozu objeví cokoli nestandardního – stačí, když čidla zaznamenají kus dřeva, který se nezachytil na česlech (nečistoty voda přináší ve velkém hlavně ze Sázavy), zastaví přívod vody k turbíně. Fungovat může za všech okolností: rychle a nezávisle na zdroji energie. Prostě vlastní vahou bleskově sjede z horní polohy dolů, čímž se uzavře přívod vody.

Výměna tabule rychlozávěru patří mezi klíčové součásti prací naplánovaných pro odstávku soustrojí TG2, která trvá od 7. června do 27. října. Dále má dojít na běžné opravy, jako je třeba přetěsnění lopatek, ale i na drobnější modernizaci. Z rozsáhlejších prací se ještě chystají výměna kabelů 6 kV a čistění hrubých česlí, vypočetl Kudrnáč. „O to se postarají potápěči,“ připomněl, že očistu česlí nezajistí pod vodou stroj, ale poctivá ruční práce.

Stavba z doby první republiky

Nepřehlédnutelná stavba na řece ve Vraném nad Vltavou je posledním článkem takzvané vltavské kaskády. Základní kámen byl položen v roce 1930, svému účelu slouží od zmiňovaného roku 1936. Vodní dílo s nádrží, který pojme přes 11 milionů metrů krychlových vody, bylo vybudováno jako první velká vodní elektrárna – a zároveň s úkolem chránit Prahu před velkou vodou a na jaře před plujícími ledy. Zvlášť v počátcích existence se také jednalo o oblíbené místo letní rekreace s dobrou dostupností z Prahy.

Dnes společně s nádrží ve Štěchovicích navíc vyrovnává odtok vody ze Slap, kde se hydroelektrárna využívá i k okamžitému pokrytí zvýšeného odběru elektřiny ve špičkách. Nádrž ve Vraném slouží i jako spodní součást přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Aby byl umožněn provoz lodí, je vodní dílo, představující vlastně obří jez, vybaveno také dvěma plavebními komorami.

close Vodní dílo, hráz se dvěma plavebními komorami, a elektrárna ve Vraném nad Vltavou, budované za první republiky přes pět let, slouží svému účelu od roku 1936. info Zdroj: Deník/Milan Holakovský zoom_in Vodní dílo, hráz se dvěma plavebními komorami, a elektrárna ve Vraném nad Vltavou, budované za první republiky přes pět let, slouží svému účelu od roku 1936.

Elektrárna ve Vraném má celkový výkon 13,88 MW (dvě soustrojí s turbínami typu Kaplan po 6,94 MW). Její provoz je od poslední velké modernizace v polovině 90. let minulého století dálkově řízen z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Od začátku provozu vyrobila 2,177 milionu MWh na soustrojí TG1 – a na TG2 dokonce dva a čtvrt: 2,257 milionu MWh.

Elektřina odtud putuje k odběratelům dvěma větvemi vedení 110 kV: jedna směřuje na Štěchovice, druhá do pražské rozvodny Chodov. Zdejší atraktivní prostředí ale v posledních letech posloužilo i filmařům – a došlo také na pořizování snímků pro motorkářský kalendář.