Dokument posuzuje jednotlivé varianty vedení nové železniční trati mezi uvedenými městy, zejména pak z hlediska ekonomické efektivity. Nyní jsou ve hře tři varianty z původních šesti. Jedna předpokládá dlouhý tunel cca 25 kilometrů mezi pražským Smíchovem a Berounem, druhá zahrnuje kratší tunel v úseku Praha – Radotín – Beroun a poslední třetí varianta počítá s tunely do pěti kilometrů v úseku Praha – Radotín – Řevnice.

Nová trať je navrhována pro smíšenou dopravu s maximální rychlostí do 200 kilometrů v hodině. „Tunel je víceméně jediné řešení pro toto spojení,“ řekl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech.

Důvodem k aktualizaci tohoto projektu byl velký nárůst osobní i nákladní dopravy na trati podél Berounky, která nejenže už kapacitně nestačí, ale je i ve velmi špatném stavu. Optimalizace stávající trati podél Berounky, která začne příští rok a potrvá několik let, nezajistí dostatečnou dopravní kapacitu výhledově pokrývající veškeré požadavky objednatelů osobní dopravy i nákladních dopravců.

Hluková zátěž

Rozsah dopravy bude značně limitován především z důvodu hlukové zátěže, navíc nebude možné dosáhnout klasickými soupravami požadovanou jízdní dobu mezi Prahou a Plzní do 60 minut. Situaci ale SŽDC neulehčuje postoj měst mezi Berounem a Hořovicemi, kde veřejnost nesouhlasí s aktuálním povrchově vedeným koridorem vysokorychlostní trati.

„Zhruba před dvěma týdny jsem byl na konferenci v Praze, kde nás s tímto projektem seznámili. Konference se zúčastnilo asi dvě stě lidí. Já na ni nebyl sice oficiálně pozván, ale dostal jsem se na ni díky jednomu poslanci, který nabyl přesvědčení, že by na konferenci měl být i zástupce Králova Dvora,“ upozornil starosta Králova Dvora Petr Vychodil s tím, že se na konferenci ohledně navrhovaných variant vznesl připomínku.

„Nechtěl jsem se vyjadřovat k jednotlivým variantám. Řekl jsem, že to vše chápu, že je to zajímavé řešení, ale že město Králův Dvůr a Beroun nesouhlasilo s prodloužením rychlodráhy. Když navrhují variantu tunelu z Prahy do Berouna, tak ať nekončí v Berouně, ale prodlouží ho až do Králova Dvora. Králův Dvůr má nyní kvůli dvěma rychlodráhám v územním plánu dva koridory. A nejedná se o nějakých pár metrů čtverečních, ale o kilometry čtvereční. Majitelé těchto pozemků, mezi které se řadí i naše město, na těchto pozemních nemohou stavět,“ vysvětlil Petr Vychodil.

Přehodnocení projektu

Jak dále uvedl, zástupci SŽDC nastínili, že s vysokorychlostní tratí pro nákladní dopravu v Králově Dvoře nepočítají a přislíbili, že do konce ledna příštího roku projekt přehodnotí. „Z jejich vyjádření usuzuji, že rychlodráha pro nákladní dopravu skončí v Berouně a pak bude použita stávající železnice a přes naše město rychlodráha nepovede,“ dodal starosta Králova Dvora. Město tak bude moci pozemky, které má nyní v územním plánu vázané v koridorech, využít například pro průmyslovou zónu.

Tunel, který by měl být dlouhý kolem 25 kilometrů, má být součástí vysokorychlostní železniční trati Praha – Beroun, která je plánována jako součást mezinárodního železničního tahu E40, jehož průchod Českou republikou se označuje jako III. tranzitní železniční koridor. O dlouhém tunelu, který investor kdysi nazval tunel Barrandov se mluví už hodně dlouho. Jeho výstavba byla plánována už v roce 2010.

Mezi nevýhody projektu patří především značné investiční náklady, a to ve variantě B a C. Samotný tunel mezi Prahou a Berounem byl vyšel na částku přesahující 50 milionů korun. Dojezd vlaku by se mezi oběma městy zkrátil o zhruba 25 minut na přibližně hodinu. Ve variantách B a F by všechny vlaky zůstaly na části současné trati, což by mimo jiné znamenalo zvýšenou hlukovou zátěž. Kdy se plány stanou realitou, zatím nikdo nekonkretizuje.

Ilustrační foto
Řidiči se na dálnici nepoutají a věnují se mobilu