Pravoslavný kříž tehdy financoval Národní památkový ústav a vyrobil ho Jiří Jaroš ze Bzové, kterému pomáhal bývalý žebrácký občan Jan Douša. Vztyčit kříž v prosinci loňského roku pomáhal Libor Vašek z Točníka a Jaroš starší. ze Bzové a Petr Zemánek. Popisnou smaltovou cedulku vyrobila firma z Oseka. „Text byl můj,“ poznamenal Petr Zemánek. Kříž si na svém novém místě pobyl ale jen pár měsíců.

Na Velký pátek ho odřízl vandal motorovou pilou. „Třetí křiž jsme postavili v prosinci roku 2017. Vysvětili v únoru a na konci března ho vandal, kterého dopadla policie ještě ten samý den, pokácel,“ vysvětlil Petr Zemánek. A co zadrženého muž k jeho hanebnému činu vedlo? Odpověď byla prostá. „Uvedl, že to bylo z přesvědčení,“ konstatoval Petr Zemánek.

Ten si již dvacet let snaží místu zachovat pietní ráz. Kříž má připomínat vojáky generála Suvorova, kteří zde byli pohřbeni na konci 18 století,“ uvedl kastelán hradu Točník a Žebrák Petr Zemánek s tím, že zde kdysi u ústí Dvorské cesty od točnického dvora na silnici stávala také kaple sv. Blažeje. Je uvedena i v katastrálních mapách a pozemkových knihách.

V době mezi rokem 1798 a 1800, při Napoleonských válkách, přešlo Čechami do Německa a Itálie a zpět po několika trasách kolem padesát tisíc ruských vojáků pod velením generála Suvorovova. Byli spojenci Rakouska v rámci protinapoleonské koalice. Například pluk donských kozáků nocoval několik týdnů ve vsích na okraji brdských lesů.

„Počítám, že na kraji pole je pochováno nejméně sto ruských a ukrajinských vojáků, tedy kozáků. O zimování vojsk generála Suvorova v Žebráku a jeho okolí jsou uvedeny informace kromě historického okénka v žebráckém zpravodaji také ve Vorlově kronice. Zde je i zmínka o pochování zemřelých vojáků, kteří nemohli být kvůli jinému vyznání umístěni na katolickém hřbitově, a tak byli pochováni mimo něj,“ uvedl Petr Zemánek s tím, že před světovou válkou a i po ní se pokoušel žebrácký stavitel Bílý kapličku sv. Blažeje obnovit.

Letitý vztah

Petr Zemánek má k tomuto historicky významnému místu letitý vztah. „V roce 1997 jsem se s tatínkem rozhodl o připomenutí místa U Blažeje. Podařilo se nám tehdy koupit a umístit zde litinový křížek. Křížek U Blažeje ale vydržel necelý rok. Pak ho někdo podřezal nebo urazil. V roce 1998 jsme proto s přáteli na stejné místo instalovali výraznější nový křížek s pískovcovým soklem. Ani tentokrát tam křížek nevydržel dlouho. Zůstal jenom pískovcový sokl,“ popsal historii křížku kastelán Točníka.

Pachatele hrůzného činu tenkrát dopadli a přinutili ho, aby odřezaný křížek vrátil. „Nedal se však druhotně použít,“ upozornil Petr Zemánek. Nyní tam skupinka nadšených lidí nechala vztyčit nový kříž a s obavami čeká, jak dlouho na pietním místě vydrží.

Podobný osud má i kříž, který stojí na vrcholku keltského opida v obci Stradonice. Kříž stál na svém místě mnoho let. Pak ale ztrouchnivěl a obec ho vyměnila za nový. Křesťanský kříž posvětil berounský farář. Kříž vydržel na svém místě rok. „Poprvé ho úplně odřízli. Po druhé do něho sekali a poničili ho. U nového kříže jsme proto udělali určitá opatření, aby ho už nikdo nepodřezal. Takže je už několik let v pohodě,“ vysvětlila starostka Nižboru Kateřina Zusková.

Obyvatele Nižboru, pod který Stradonice patří, tehdy napadlo, jestli zde nedošlo ke střetu keltské a křesťanské kultury.