„Je jich prostě moc a v tak velkém množství do přírody nepatří. Divoká prasata nám působí ohromné škody. Vedle nás je honitba Českého krasu Karlštejn. Oni tvrdí, že prasata u nich přemnožená nejsou, ale nám tady ničí pole a louky. Další škody dělají na loukách v Kozolupech a Mořině," uvedl zemědělec Jaroslav Bastl ze Srbska.

Ničím výjimečným nejsou ani rozryté zahrady, golfové či fotbalové hřiště. „Máme chatu kus od lesa a prasata k nám chodí rýt na zahradu. Jednou zaútočila na sousedovic psa a roztrhala ho. Od té doby se jich bojím," uvedla Klára Novotná.

Také čtěte: Silnice poškozuje mráz i přetížená kamionová doprava

Prasata sice ryjí na polích a loukách už od ledna, ale nyní jim došly v lese žaludy a bukvice, takže se stahují k polím. Mají úžasný čich, takže kukuřici už po zasazeni vyrývají ze země. Stejně tak řepku. Tu ničí i v pozdější době, a to tak, že ji trhají, nosí na hromady a pak na ní spí. Škody jdou i do statisíců a zemědělcům ji nikdo neuhradí. Zatímco na poli divočáci ničí rostliny i tím, že po nich dupou a ryjí v zemi, v lesích škodí hlavně mladým stromkům, které okusují.

A právě dostatek potravy může za nadměrné rozmnožování prasat a myslivcům se nedaří jejich stav regulovat. „Myslím si, že prasata jsou přemnožená už několik let. Je to už tak čtyři roky stejné. Prostě neubývají. Naše myslivecké sdružení Habrový potok vystřílí kolem dvou set divokých prasat ročně. Jen v Otročiněvsi jsme jich střelili padesát sedm," uvedl za myslivecké sdružení Josef Šinkner s tím, že se v posledních týdnech musel odstřel prasat výrazně omezit, protože bachyně s sebou vodí selátka.

V té době je myslivci nemohou střílet. Bachyně rodí už v lednu a v únoru. V té době chodí v takzvaných rudlech.V rudlu může být pět až šest bachyň a patnáct šestikilových selat. Také se v nich pohybují lončáci a kňouři. „Myslivec, který je v noci na čekané a takové množství prasat mu na ni přijde, střílet nemůže.

Nepřehlédněte: Silný nárazový vítr pustošil region

Ve tmě nepozná, co je bachyně a starší kus Musí počkat až selata dosáhnou deseti až patnácti kil," upozornil Josef Šinkner.

Není nic neobvyklého, že se divočáci objeví i v zastavěných částech. „Jsou už zvyklí na lidi i auta. Nad Nižborem potkávám často rudl prasat a nenamáhá se před autem uhnout. Nebojí se ho," poznamenal myslivec.