Ve druhém ročníku soutěže O nejlepší adaptační řešení na změnu klimatu v roce 2020 usiluje celkem sedmdesát osm projektů ze třinácti krajů. Mezi nimi je i projekt z Berounska, a to konkrétně z Chodouně. Autoři projektu zde ukazují, že i rodinný dům lze připravit na klimatické změny.  

„Touha investorů po šetrném životním stylu se zhmotnila užitím snadno recyklovatelných a lokálních materiálů. Teplo domova pochází převážně z obnovitelných zdrojů a s vodou hospodaří dům na suchém kopci maximálně úsporně i šetrně, díky kořenové čističce, jímce na dešťovou vodu i střeše s vegetačním povrchem,” líčil přihlašovatel projektu Aleš Brotánek.

Místo střechy roste víno

To ale není vše. V rámci rodinného domu se počítá s dalšími přírodními řešeními. Například, aby mohli obyvatelé domu pobývat na terase i v letních parních dnech, je terasa krytá vinicí.

„Vinná réva umí od jara do podzimu vybujet v účinnou ochranu pobývání na terase a transformovat letní sluneční žár v podzimní úrodu hroznů, která ale po sklizni, opadání listí a redukci výhonů nebrání zimnímu slunci prostupovat proskleným nárožím a zásobovat dům sluneční energií i optimismem,“ napsal přihlašovatel do soutěže Aleš Brotánek s tím, že dům je založen nad terénem s minimalizací styčných bodů, a to nejen užitím snadno recyklovatelných materiálů jako je lokální dřevo na konstrukci, místního jílu na vnitřní omítky i foukané celulózy na tepelnou izolaci.

Kromě tohoto domu dále ze Středočeského kraje bojuje o zmíněný titul experimentální zahrada v obci Karhule poblíž Benešova. „Chtěli jsme v rámci ochrany přírody a rozvoje turistiky i kultury na Podblanicku založit kombinované biocentrum pod Blaníkem, které by se rozkládalo na skoro dvou hektarech půdy. Jeho cílem je vrátit krajině původní tvář a funkci. Celý projekt je navíc založen na dobrovolnické aktivitě účastníků, kteří mohou zadarmo využívat všech produktů a služeb,” nastínila filozofii počinu Karolína Josková ze spolku Přátelé bájné hory Blaník.

Další soutěžící sází na vodu

Na přírodě blízká řešení vsadili také autoři celkem sedmi nových tůní v nádherné údolní nivě Losineckého potoka v Líšťanech na Kutnohorsku. „Systém tůní slouží k zadržení vody na podmáčeném pozemku, jehož původní přirozené biotopy téměř zanikly. To má za cíl obnovit přírodní společenstva, a i posílit místní ekologickou stabilitu,” přiblížil adaptační funkce projektu Iva Kupecká, která jej do soutěže přihlásila.

Podobně se snaží vracet vodu do krajiny také rekultivace dvou obecních rybníků v obci Zvánovice nebo systém patnácti malých tůněk a mezí v osadě Dřevniště u Sedlčan, jehož součástí je i jedlý les.

Projekty nyní putují k odborné porotě, která je bude po dobu tří měsíců zkoumat a hodnotit. Poslední den v červenci pak budou zveřejněni finalisté, kteří se zapojí do hlasování veřejnosti o nejsympatičtější projekt.