Národní síť záchranných stanic přijímá v současnosti okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Přesně v této době ptáčata opouštějí hnízda. "To ovšem neznamená, že se děje něco nepřirozeného. Mláďata mnoha druhů prostě opustí hnízdo dříve, než se naučí létat. Rozptýlí se po okolí, ale jsou nadále pod dohledem rodičů. Ti je krmí a postupně učí létat. Nemá smysl, aby lidé při nálezu ptáčete reagovali tím, že ho seberou, odnesou a pak v tom lepším případě hledají pomoc záchranné stanice. V tom horším případě pak mláďátko piplají doma," upozorňuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

close Ptáčata zahlcují záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Často zbytečně. info Zdroj: se souhlasem Českého svazu ochránců přírody zoom_in Krmení puštíka v Záchranné stanici Vlašim.

Pokud najdu ptáče a mám pochyby, zda pomoci, měl bych zavolat odborníky ze záchranné stanice (www.zvirevnouzi.cz) nebo z jejich dispečinku 774 155 155, poslat jim třeba fotografii ptáčete a pak přesně dodržet to, co mi poradí. Z Berounska je možné se obrátit přímo na záchrannou stanici v Rokycanech (603 239 922), pod kterou spadá oblast Berounska a Hořovicka. Telefonátů týkajících se ptačích mláďat je několik stovek denně a to je dobře. Jenže přibývají i případy nesprávně odebraných ptáčat. Záchranné stanice v tomto období nestíhají a jsou výjezdy a péči o zvířata kriticky vytížené. Proto je lepší kontaktovat centrální dispečink.

"Většinou rada zní: pokud je ptáče na nebezpečném místě, stačí ho vyzvednout na nejbližší větev, parapet, stříšku a vzdálit se. Pouze ptáčata s neopeřenými částmi těla, která ještě ani nestojí na nohách, patří zpět do hnízda a pokud to není možné, pak do záchranné stanice. Ptáčata napadená kočkou či jiným predátorem pokud možno nezachraňujeme. Správný postup si však vždy předem zkonzultujte s odborníky," dodává Petr Stýblo.