Jakou skutečnou podobu by mohla mít americká radarová základna v Brdech a kolik bude potřebovat prostoru? Podle nezávislých odborníků a také podle starosty Trokavce Jana Neorala budou Američané potřebovat mnohem větší prostor, než se oficiálně uvádí.

Ministerstvo obrany nepopírá, že se pro umístění radarové základny zkoumalo několik lokalit, ale odmítlo zveřejnit konkrétní místa. A tak se občas vynořily spekulace, kde zrovna bude radar stát.

Obrat nastal v momentě, kdy vláda oficiálně oznámila, že nejlépe vyhovujícím místem pro základnu je kóta Břízkovce o nadmořské výšce 718 metrů, vzdálená dva kilometry od obce Míšov. „Ale co další lokality, které byly zkoumány?“ ptají se lidé, kteří aktivity zeměměřičské firmy v Brdech viděli.

„Jestli si někdo myslí, že výstavbou XBR radaru u Míšova s 200 americkými vojáky vše skončí, hluboce se mýlí,“ míní Stanislav Kaucký, bývalý vojenský analytik Armády ČR a v současné době redaktor nezávislého vojensko-odborného měsíčníku ATM.

S jeho úvahami souhlasí i starosta Trokavce Jan Neoral. „Americká strana netají, že chce chránit XBR radar proti konvenčním zbraním,“ řekl Neoral. To by podle Kauckého znamenalo umístění dalšího radaru v Brdech včetně raket systému Patriot.

Základna v Brdech může zabrat až stovky hektarů

Spojené státy plánují posílit ochranu svých protiraketových základen. Ze základny se tak může stát komplex, který zabere několik dalších lokalit ve Vojenském újezdu Brdy.

Proč se v Brdech zkoumalo nebo stále ještě zkoumá více lokalit vytipovaných pro případné umístění radaru XBR? Armáda tvrdila, že je to kvůli zjištění nejideálnější polohy pro základnu a dalších s tím souvisejících podmínek pro ideální funkci radaru.

Nakonec vláda sdělila, že místo je vybráno znovu mezi obcemi Míšov a Trokavec, kde se prováděl průzkum zhruba už před rokem. Před dvěma týdny vznesl příbramský starosta a poslanec ČSSD Josef Řihák dotaz na premiéra Mirka Topolánka ohledně zkoumané lokality na vrcholu Brdce. Chtěl od něho odpovědět na to, zda by mohl stát radar na kótě Brdce. Odpovědi se nedočkal. Premiér krátce poté ukončil rozpravu o radaru a odložil jednání na září.
Mezitím události nabraly nevídaný zvrat a vláda označuje za vhodné místo pro základnu kótu u Míšova. Starosta si mohl oddechnout, když se radar posunul dále od Příbrami. Jenomže to zaskočilo obce na druhé straně vojenských Brd.

Rozhodnutím vlády byl šokován nejenom starosta Trokavce, ale i další starostové obcí v blízkosti lokality. Domnívají se, že vše jsou jenom zastírací manévry a taktika ze strany vlády a armády, aby se odvrátila pozornost od dalších závažných skutečností.

„Situace nasvědčuje tomu, že Američané budou potřebovat mnohem více místa, protože neuvažují jen o jednom radaru XBR. To, co se děje v prostoru - měření, možná i přípravné práce - svědčí o tom, že vše jede na plný plyn,“ míní Stanislav Kaucký, bývalý vojenský analytik Armády ČR. Podle Kauckého Spojené státy plánují posílit vlastní ochranu svých protiraketových základen rozmístěním protiletadlových a protiraketových systémů Patriot.
„Systém Patriot znamená další rakety a další radary. O nich se uvažuje v Polsku i v Brdech. Nedávno se hovořilo v souvislosti s brdskou základnou o bezvýznamném radárku. Ve skutečnosti se může jednat o komplex, který zabere plochu o rozloze několika stovek hektarů, na níž mají být instalovány další elektronické prostředky jako například pro přenos dat, družicového spojení a podobně. Je jisté, že systémy Patriot nemohou být rozvinuty v těsné blízkosti XBR radaru, ale několik kilometrů od něj. Američané by k tomu mohli využít právě Brdy. Těžko se někdy dočkáme solidních informací o konkrétní podobě a složení uvažované základny v Brdech,“ popsal Stanislav Kaucký, jak sám vidí situaci.

O možném rozšíření základny v Brdech má informace i starosta Jan Neoral. „S touto informací jsem se vrátil z Bruselu a byla mi potvrzena přímo americkým velvyslancem Graberem. Američané chtějí XBR radar chránit proti konvenčním zbraním a letadlům, proto se zřejmě zkoumá více lokalit najednou,“ uvedl Neoral. Podle všeho tak nejsou ani Brdce mimo hru.

„Místo u Míšova nebylo podruhé vybráno náhodně. Je to výhodnější z hlediska profilu terénu v sektoru vyzařování jihovýchodním směrem
s ohledem na včasné zachycení letící rakety z Íránu,“ vysvětluje Stanislav Kaucký smysl rozhodnutí vlády. Radar podle něj bude na kopci a směrem na jihovýchod má s ohledem na převýšení nestíněný výhled. „V případě rozvinutí systému Patriot PAC-3 (protiraketová verze) pro vlastní ochranu musí být pro zajištění efektivní obrany radaru odpalovací zařízení antiraket PAC-3 ve směru úderu až jeden nebo dva kilometry za radarem. To znamená dál od Íránu a Ruska. Kdyby byl radar na původním místě blíže k Trokavci, pak by antirakety musely stát až přímo v obci na návsi. Má to svoji logiku, proto ta změna, která vlastně potvrzuje rozmístění Patriotů. V případě, že radar bude blíž k Míšovu, Patrioty se vejdou dovnitř výcvikového prostoru! Tím pádem tam musí být další radar AN/MPQ-53 systému Patriot,“ míní bývalý vojenský analytik.

A co podle Kauckého znamená možné rozvinutí systému Patriot PAC-3? „To je další stovka vojáků, radar, odpalovací zařízení s raketami, řídicí ústředna, komunikační systém, zabezpečení a ostraha.

K tomu vybavení radarové základny dalšími prostředky. Tudíž žádných 150 až 200 lidí. Myslím, že když to vynásobím čtyřmi, moc se nespletu, a to nepočítám rodiny,“ dodal Kaucký.

Podle starostky Lázu Jitky Říhové a obyvatel obce si nikdo v současné době nevšiml žádného pohybu aut s logem firmy, která měla na Brdcích provádět měření. „Předtím jsme tu auta vídali často,“ řekla starostka.