Někteří berounští občané by přitom uvítali možnost přímého ovlivnění osudu lokality a volají po referendu.

„Současní zastupitelé a vedení města mají představovat obyvatele Berouna, kteří je zvolili. Apeluji na ně a jejich svědomí. Kdo jim dal mandát prosazovat další rozšiřování města? Proč město neudělá v této věci místní referendum?“ ptá se na sociální síti například Pavlína Zábranská.

Deník zjišťoval, jak se na věc dívají berounští zastupitelé. Ti, ačkoli třeba se samotnou zástavbou nesouhlasí, referendum většinou odmítají nebo ho vidí až jako poslední možnost.

Spíše negativně se k referendu staví například Kamil Machart (Beroun sobě) nebo Luboš Zálom (Lepší Beroun). Oba se přitom shodují i na tom, že pro změnu územního plánu nejsou.

„Referendum by se mělo využívat jen v krajních případech, pokud zastupitelský princip demokracie skutečně selhává. V takovém bodě ale zatím ještě nejsme. Kdyby na jednání zastupitelstva nezačaly vzduchem létat desítky milionů, jsem přesvědčen, že bychom požadovanou změnu územního plánu zamítli už při první příležitosti,“ říká Machart.

„Náš systém je zastupitelskou demokracií. K referendu by se mělo sáhnout jen tehdy, přesahuje-li nějaká otázka dalece mandát zvoleného zástupce. Změna územního plánu je však ve své podstatě standardní situace. Diskusi o vypsání referenda nehodlám podpořit,“ vysvětluje Zálom.

Až poslední možnost

Mezní variantou je místní referendum také pro berounské zástupce hnutí ANO 2011. „Zjednodušovat urbanistické řešení města do ano/ne v rámci referenda považuji za poslední možnost,“ říká Irena Mastná.

Podle berounského místostarosty Michala Mišiny (ANO 2011) by hlasování občanů mohlo vyřešit patovou situaci, nicméně je na takový krok velmi brzy.

„Jde pravděpodobně o názor jednotlivců. Tuto myšlenku jsem dokonce vyřkl i já. Ale pouze jako jedno z řešení patové situace, která by mohla v zastupitelstvu k tomuto bodu nastat. V současné době, kdy není o ničem rozhodnuto a nejsou na stole relevantní podklady pro rozhodování, považuji diskusi o referendu za předčasnou,“ konstatuje Mišina.

Podobně to vidí i starostka Soňa Chalupová (ODS). „V České republice je zastupitelská demokracie. Takže referendum jako nástroj přímé demokracie je až poslední způsob, jak řešit problém, když byly bezúspěšně vyčerpány všechny způsoby rozhodování. A k tomu v kauze Na Ptáku rozhodně nedošlo,“ říká Chalupová.

Klára Šilerová (Nezávislí Berouňáci) je přesvědčena, že občané budou mít šanci vyjádřit se k záměru i bez vypsání referenda. „Vše, co se okolo změny územního rozhodnutí lokality Na Ptáku děje, je zcela nesmyslné. Zatím v žádném případě nejde o schvalování jakékoli výstavby v této lokalitě. Kdyby mělo dojít k výstavbě, tak nejen zastupitelé, ale i občané budou mít možnost se k této problematice dále vyjádřit,“ vysvětluje.

Ať rozhodnou občané

Z oslovených zastupitelů, kteří Deníku odpověděli, byl jednoznačně pro referendum Martin Veselý (Beroun sobě). „Jestliže je kolem tohoto návrhu takováto diskuse na zastupitelstvu, nechť o tom občané Berouna rozhodnou sami. Téma je to více než adekvátní pro referendum. Realizace návrhu znamená prolomení zástavby za hranice dané aktuálním územním plánem. Bude mít vliv s největší pravděpodobností i na sousední Hýskov a celkově na náš region. A to mi přijde jako dost zásadní rozhodnutí,“ vysvětluje Veselý.

Zastupitelé předpokládají, že by se o lokalitě a plánech s ní mělo jednat i na zasedání v posledním únorovém týdnu.