S myšlenkou na referendum přišel Josef Maleček, místní rodák a vlastník části pozemků na Hrašově, které spadají do zastavitelné části obce. A právě to by chtěl změnit. Snaží se dosáhnout vyjmutí těchto pozemků z ploch určených pro bydlení venkovského typu a jejich zařazení do nezastavitelné plochy.

Pozemky jsou společně s dalšími, které z části vlastní obec a další soukromí vlastníci, součástí lokality Hrašov. Momentálně na lokalitu existuje urbanistická studie, která počítá se zastavěním celého území, kde by mohlo vzniknout přes 30 rodinných domů. Území je navíc v exponované části obce, která je součástí území CHKO Český kras. Už dříve vydala Správa CHKO Karlštejn nesouhlasné stanovisko k zastavění tohoto území.

V těchto souvislostech tak v obci proběhla podpisová akce návrhu petice pro vyvolání obecního referenda, v kterém by se mělo rozhodnout o dalším osudu pozemků. Petice se ujal pan Maleček jako zmocněnec přípravného výboru, jež společně s dalšími členy přípravného výboru nasbíral 220 podpisů.

„Pana Malečka nejsem schopná pochopit. Nikdo mu pozemky nebere, nikdo mu neříká, co s nimi má nebo nemá dělat. Také nechápu, proč si nedělá referendum pouze na své pozemky, proč do toho zahrnuje i pozemky obce,“ podotkla starostka Svatava Biskupová.

Maleček argumentuje tím, že se o možné zástavbě v lokalitě moc nevědělo do doby, kdy celá věc byla medializovaná. „To se změnilo až díky článku v Berounském deníku z prosince minulého roku, který vznikl na můj popud. Až z něho se lidé v obci více dozvěděli, že tam nějaká zástavba má nebo může být. A na to konto mě lidé oslovili, abych se referenda ujal. Srbeckým občanům se celkově nelíbí, aby se v těchto místech zničila přírodní rezervace,“ vysvětlil Maleček.

Petiční návrh tak žádá referendum vyvolat už 15. května. Text návrhu argumentuje tím, že by se jednalo významný zásah do života všech občanů obce. „Každý občan obce by tak měl mít právo se v místním referendu svobodně a demokraticky vyjádřit k otázce, zda si takovou výstavbu (eventuelně jakoukoliv jinou výstavbu) přeje, či nikoliv,“ píše se v návrhu.

Návrh vypichuje body, které upozorňují na to, aby se při referendu zvážilo, zda je Srbsko na až 30 nových rodin připraveno kapacitně, co se týče infrastruktury a občasné vybavenosti. A v neposlední řadě se signatářům nelíbí, že by došlo k zastavění luk v exponované části obce, která je součástí území CHKO Český kras.

„Stojím za tím, že pro obec Srbsko je to jediná možná plocha, kde se může v budoucnu něco postavit. Nikdo neví, co bude za deset až dvacet let obec potřebovat. Může to být například mateřská škola, protože v současné budově může zůstat pouze základní škola. Může tam stát dům sociální péče či zařízení pro seniory. Bojujeme tady o každý metr čtvereční. Když najdeme plácek, tak je v povodňové zóně a nepostavíme tam ani přístřešek na technické vybavení obce,“ řekla starostka.

„Připadá mi nefér, když pan Maleček při shánění podpisů na petici občanům uváděl, že by v referendu měli rozhodnout o tom, jestli zde chtějí satelitní městečko. Nechci to ani já a ani zastupitelstvo obce. Občanům také neřekl, že by se satelitem musel souhlasit hlavně on, který má v tomto území největší podíl plochy,“ podoktl místostarosta obce Jaroslav Bastl.

Pozemky byly zařazeny do zastavitelné části obce v době, kdy byl Jaroslav Bastl starostou. „Tento počin jsem já a zastupitelstvo vždy hodnotili jako velký přínos pro obec. Pomíjím to, že jsem zde také vlastníkem dvou pozemků, které jsem, stejně tak jako pan Maleček, zdědil a žádný jsem nekoupil pro spekulativní účely,“ dodal místostarosta, který věří, že pokud se referendum uskuteční, zvítězí zdravý rozum.

V obci v současnosti podle posledního údaje k 1. lednu letošního roku žije 547 obyvatel. Na základě počtu obyvatel je nutno posbírat pro obce do 3000 tisíc obyvatel 30 % oprávněných osob. Aby této hranice dosáhli, v Srbsku potřebovali minimálně 130 podpisů. K platnosti rozhodnutí referendem je posléze třeba účasti alespoň 35 % oprávněných občanů.