„To záchytné zařízení, které je asi 300 metrů dlouhé, tady budujme už něco přes 30 let. A smyslem takové bariéry je, aby odchytávala obojživelníky, kteří při pravidelné jarní migraci táhnout do míst, kde je voda, jako jsou rybníčky, tůně či nádrže, kde se rozmnožují,“ vysvětluje předseda Základní organizace Beroun Českého svazu ochránců přírody Emil Šnaidauf a dodává, že akci pořádají ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny a rakovnickým ornitologický spolekem Fénix, který záchytné zařízení postavil.

Bez bariéry v Talichově údolí by tak především ropuše obecné s velkou pravděpodobností hrozilo, že ji přejede auto a ukončí tak její instinktivní snažení se dostat do blízkého rybníčku zplodit nové potomky. V tomto případě jí to průměrně zabere až 30 minut, než se přes silnici dostane.

Jakmile se oteplí, žáby vede instinkt, který je nutí vyrazit na cestu a vyhledat nejbližší vodní nádrž, kde mohou naklást vajíčka. Období migrace žab začíná v polovině března a většinou trvá čtyři až šest týdnů.

„Letos ta migrace ale začala kvůli delší zimě zhruba o čtrnáct dní později. A konkrétně ropucha obecná, byť se rozmnožuje ve vodním prostředí, normálně žije v lesích, jako je tento tedy v Brdatkách. Takže se potřebuje dostat přes tu sinici. Každé ráno a večer sem tedy jezdím, vybírám ty záchytné nádoby a ty ropuchy přenáším dolu do rybníčku. Tím v podstatě zachráníme spoustu jedinců tohoto ohroženého druhu,“ popisuje Šnaidauf.

Tento den se povedlo přenést 28 kusů a den před tím jich bylo 22. Ojediněle se do kýblů chytí i jiný druh, jako je třeba skokan hnědý či slepíš obecný. Průměrně se na tomto místě za jedno migrační období povede přenést přes 300 jedinců.

Žáby se dávají do pohybu většinou v noci, když se sníží tlak vzduchu a teplota. „Důležité je, že musí být vlhko. Z tohoto důvodu se nepřemisťují přes den, kdy svítí sluníčko a hrozí jim vyschnutí pokožky, na což jsou velmi citlivé,“ přibližuje Šnaidauf.

Stává se, že lidé v domnění, že pomáhají, záchytné kýble vysypávají sami. „To neradi vidíme, protože například tam ty kýble nezasadí zpátky správně a nedají do nich zpět listí, pod které se ty žáby mohou před sluníčkem skrýt, aby jejich těla nevyschla,“ říká Šnaidauf. Povrch těla ropuchy obecné je pokryt jedovatým slizem. Je tak lepší při jejich manipulaci použít rukavice.

Ve vodě žáby při kladení vajíčka uchytí na rostlinstvo. „Ale pokud v tom rybníčku té vegetace moc není, jako je tento případ, tak ty žáby využívají napadané klacky a větve. Je tedy důležité, aby to tu lidé nečistili, mohli by tak zničit snůšku těch vajíček,“ upozorňuje Šnaidauf.

Záchytné zařízení není v Talichově údolí jediné. Další je například i v Novém Jáchymově na Křivoklátsku. Emil Šnaidauf nicméně upozorňuje na to, že je nelze zřídit kdekoliv. „Nejde to všude. Někdy to je kvůli majetkovým vztahů, jindy hlediska bezpečnosti, jak tomu bylo například u dálnice v jednom místě před Berounem směrem na Vráž. Tam jsou rybníčky na Suchých lukách. Jednou jsme to tam zkusili, ale museli jsme dálnici překročit skrze dost vzdálený podchod, protože jít přes silnici samozřejmě z hlediska bezpečnosti nešlo,“ vysvětluje Šnaidauf, že ne vždy je v lidských silách takto žábám pomoci.