„Oslovili mě z nakladatelství Kher, zda bych nepřipravila nějakou tradiční pohádku. Nachystala jsem dvě a nakonec se rozhodli pro Vařená vejce. Je to autorská pohádka od Matěje Šarköziho na několik stran a já jsem ji převyprávěla ve zkrácené a pro děti srozumitelné formě. Vypráví příběh o lakomém sedlákovi a důvtipném Romovi. Vychází z tradičních romských humorek, v nichž si chudí a osudem zkoušení romští vypravěči kompenzovali své bezprávné postavení,“ prozradila spisovatelka Stanislava Miková.

Pohádka vtipnou formou připravuje malé posluchače na život v mnohonárodnostní společnosti. Do češtiny ji přeložila Karolína Ryvolová, o ilustrace se postarala Zuzana Hustáková Mašková. „Romština je sice mou mateřštinou, ale zjednodušit a zkrátit vyprávění tak, abych nepoužila přejímek z jiných jazyků, byla výzva. Pracuji s dětmi a vím, jak bohatá je jejich fantazie. Mým cílem bylo napojit se na ‚dětskou‘ vlnu,“ řekla Miková, která už vydala řadu povídek. Nejznámější je Porušený slib ve sbírce povídek O mulo! Povídky o duchách zemřelých, které vydalo nakladatelství Kher v roce 2019. Píše převážně v romštině.

close Stanislava Miková vydala první romské leporelo Vařená vejce. info Zdroj: Deník/Jana Hájíčková zoom_in Stanislava Miková vydala první romské leporelo Vařená vejce.

A na čem pracuje teď? „Nyní pracuji na cyklu povídek o šestileté Janičce. Jedná se o období po roce1989,“ prozradila Miková, která pochází ze slavného rodu Giňových a Mikových. Do Rokycan, kde se narodila, přišli po válce ze Slovenska. O tom, že je dědeček spisovatel, se dozvěděla až na vysoké škole, kde studovala romistiku a objevila jeho literaturu. „Věděla jsem, že v pokoji něco ťuká na psacím stroji, ale nevěděla jsem co,“ smála se. V šuplíku má ještě schovanou povídku o Bezmozku, tedy o člověku, kterému vypadne mozek. Patří k jejím prvotinám. „Je to humorná povídka. Moc se mi líbí, že na místech, kde se sama při psaní zasměju, se pak smějí i posluchači na autorském čtení. To mě těší,“ svěřila se spisovatelka, která nejčastěji jezdí na autorská čtení do Prahy, zejména na Den romského jazyka a různé literární sešlosti.

S manželem vychovávají v Berouně dvě děti ve věku 10 a 12 let. „Děti používají více češtinu, a tak se snažím s nimi učit i spisovnou romštinu. Vyprávíme si pohádky, posloucháme písničky. Psaná romština je o něco lehčí než čeština, protože se všude píše měkké i. Jen je tam více zdvojených souhlásek. Romská literatura je mladá, je na trhu zhruba jen šedesát let. Sama jsem ale od osmi let navštěvovala knihovnu a svou první povídku napsala ve dvanácti letech,“ dodala. K jejím koníčkům patří čtení, umění, cestování nebo dějiny.

close Stanislava Miková vydala první romské leporelo Vařená vejce. info Zdroj: Deník/Jana Hájíčková zoom_in Stanislava Miková se narodila 22. dubna 1982 v Rokycanech. Vystudovala obor předškolní a mimoškolní pedagogika na Střední pedagogické škole v Berouně. V komunitním centru doučovala a vedla výtvarné kroužky, vyučovala romštinu, pracovala na praktické škole v Berouně jako asistentka pro sociálně znevýhodněné děti, v současnosti učí výtvarnou a pracovní výchovu na ZŠ Králův Dvůr - Počaply. Podílela se na projektu Paměť Romů jako tazatelka pamětníků. Je členkou Klubu romských autorů Paramisara (Pohádkáři) pod záštitou organizace Slovo 21. Její tvorba byla zveřejněna ve sborníku Romano džaniben (povídka Šov berš/Šest roků) nebo v časopisu Romano voďi či na serveru Romea.cz. Ve vánoční literární příloze týdeníku Respekt (2019) jí vyšla povídka s názvem 1989.