„K rozhledně mám vztah, patří do mého života od dětství. Vyrostl jsem v Berouně na sídlišti a chodili jsme k rozhledně s rodiči na výlety, později jsem tam bral i svého syna,“ vypráví Prošek. Petici se rozhodl sepsat ke dni kulatému výročí rozhledny, který byla loni uzavřena - a od té doby se tam nic nedělo.

„Co mě vedlo k sepsání petice, vypovídá už její název: Chceme mít z rozhledny na Dědu radost, ne ostudu. V den výročí jsem u rozhledny pořádal s kamarády setkání, kde výzvu podepsalo zhruba padesát lidí. Pak jsem výzvu umístil do online prostoru, na portál petice.com. Aktuálně je tam 400 podpisů lidí z Berouna, Králova Dvora, ale i ze vzdálenějších míst a každým dnem přibývají další,“ vysvětluje Prošek.

Jeho cílem přitom není sehnat tisíce podpisů, ale přitáhnout k chátrající rozhledně pozornost. „To se mi, myslím, podařilo, soudě podle toho, jak majitel rozhledny, tedy berounská radnice, začal být aktivní,“ říká Prošek. Výsledkem je podle něho článek o rozhledně na titulní straně Berounského radničního listu z listopadu letošního roku, tiskové zprávy a zájem médií.

O osudu rozhledny Děd se snad rozhodne v příštím roce | Video: Hájíčková Jana

Rozhlednu získalo město do svého majetku před deseti lety. „Tehdy to bylo prezentováno, že se o rozhlednu konečně začne někdo starat a přestane nám chátrat před očima. Po devíti letech ji ale zavřeli a mě zlobí způsob, jakým se to stalo. Na tak turisticky navštěvovanou památku mi to přijde nedůstojné. Vstupní portál zahradili rezavými kari sítěmi a dole pověsili na plastových páskách ceduli: vstup zakázán. Bez vysvětlení. Ve spodním prostoru jsou výstavní panely, ale nedozvíte se tam, proč je rozhledna zavřená,“ připomíná Prošek.

Ve špatném stavu jsou obě schodiště 

Podle vysvětlení radnice musela být rozhledna uzavřena, neboť jsou ve špatném stavu především obě schodiště. Vnější už bylo v minulosti opravováno, ale nebyl vyřešen odvod dešťové vody a zatékáním pokračovala jeho destrukce. Závady byly nalezeny i na vnitřním točitém schodišti, které je v havarijním stavu a vyžádá si větší zásah. V nepříznivém stavu je také cimbuří.

Město má v příštím roce vyčlenit ve svém rozpočtu na opravu rozhledny pět milionů korun, jak zaznělo na mimořádném říjnovém zasedání zastupitelstva.

„Pokud chceme zachovat autenticitu objektu, o což se snažíme, je problém ve stavebním materiálu. Cihly, ze kterých je rozhledna postavena, se vyráběly ve zdejších cementárnách před 130 lety, hlavně v zimním období, kdy byl malý odběr cementu. Ze strusky, písku a cementu. Po Berouně jsou tyto speciální cihly poměrně rozšířené, ale dnes už je nikdo nevyrábí,“ vysvětluje místostarosta Michal Mišina (Hnutí ANO).

Otázkou podle něho je, zda se najde technologie, s níž by byla autenticita objektu maximálně zachována. „To bychom rádi projednali s památkáři a jsme i ve spojení s odborníky, kteří podobné stavby realizují. Na základě jejich doporučení bude zpracován projekt,“ vysvětluje Mišina. Setkání památkářů s radnicí by se mělo podle radnice uskutečnit ještě letos v listopadu.

Rozhledna, z níž není vidět do kraje

A proč se řešení problému od uzavření rozhledny v roce 2022 tak protáhlo? „Byl problém sehnat někoho, kdo provede statický průzkum objektu, což se radnici povedlo až po půl roce,“ dodává místostarosta.

Rozhledna se stavěla v roce 1893, kdy byly okolní kopce holé a nerostly tam žádné stromy. „Stromy nám teď rozhlednu přerostly, takže z ní není nic vidět. Proto jsme uvažovali o přistavění patra. Vzhledem k tomu, že se ale o rozhlednu začal zajímat Národní památkový ústav a rád by ji vyhlásil národní kulturní památkou, pochybuji, že bychom se mohli odchýlit od stávajícího stavu,“ přemítá Mišina, podle kterého by mohla být řešením stavba vedle rozhledny, která by přesáhla koruny stromů a nabídla by výhled do kraje. „Případně dohoda s majitelem lesa, aby se provedlo více průseků. Ovšem pokácet statné borovice také není úplně ideální. Je to začarovaný kruh, jak vyřešit, abychom měli rozhlednu, ze které je něco vidět,“ uzavírá Mišina.