Podle hnutí Nezávislí Berouňáci je hlavním důvodem rozpadu koalice to, že se strany nebyly schopné domluvit na programových prioritách, podmínkách fungování koaličních vztahů a rozdělení kompetencí v radě.

„Nezávislí Berouňáci, coby jednoznačný vítěz komunálních voleb v Berouně, projevili v mnoha složitých jednáních konstruktivní vůli se dohodnout a udělali mnoho velkorysých ústupků a kompromisů, a to za jediným účelem, aby mohlo být ustaveno stabilní nové vedení města Beroun. V tomto kontextu za náš největší ústupek považujeme, že jsme přenechali post starosty koaličnímu partnerovi (ČSSD),“ vysvětluje lídr hnutí Nezávislí Berouňáci Dušan Tomčo.

„Bohužel se spolupráce se zástupci Beroun sobě a Lepším Berounem ukázala jako dlouhodobě neudržitelná, a to ještě před dosažením finální dohody o principech koaliční spolupráce a programových prioritách. Naši koaliční partneři samozřejmě přesně vědí, v jakých záležitostech a proč nedošlo ke shodě. Naše oficiální výpověď tedy mohla být, a byla strohá a formální. Bohužel však ze strany zástupců Berouna sobě dochází k překrucování faktů a účelově zkreslené interpretaci. Proto chceme veřejnost informovat o našem pohledu,“ konstatoval Dušan Tomčo.

Podle tiskové zprávy, kterou Nezávislí Berouňáci vydali, jsou konkrétní důvody rozpadu koalice a odstoupení od podepsané dohody čtyři. Prvním je politicky nelogické a zbytečné navýšení počtu místostarostů.

„Ač jsme si jako vítěz voleb uměli představit nerovnoměrné rozdělení gescí na městském úřadě, tedy situaci, kdy Nezávislí Berouňáci budou mít politickou odpovědnost za méně gescí než Beroun sobě, (Beroun sobě 5 gescí, Nezávislí Berouňáci 4 gesce), přišli zástupci Beroun sobě v rozporu se zveřejněným textem rámcové koaliční dohody s požadavkem, že chtějí mít dva místostarosty. Jedním měl být Kameel Machart a druhým Martin Veselý. Nezávislí Berouňáci mají jednoho,“ uvedl Dušan Tomčo.

K neshodám mělo dojít i při rozdělování gescí. Nezávislí Berouňáci a Beroun sobě se nedokázali dohodnout ani na souvisejícím požadavku na restrukturalizaci odborů na Městském úřadě, které navrhoval Beroun sobě. Zástupci Beroun sobě měli podle Dušana Tomči vznášet opakovaně požadavky na nevhodné rozdělení gescí a s tím související nedůvodnou restrukturalizaci odborů městského úřadu. Některé odbory chtěli štěpit, jiné slučovat.

„S tímto jsme odmítli souhlasit, protože by to mohlo způsobit nestabilitu úřadu a mohlo by to zvýšit osobní náklady na radnici. Tento závěr navíc podtrhuje i riziko hrozícího střetu zájmů budoucích radních za Beroun sobě, a to Kameela Macharta a Martina Veselého, pokud by byl jejich návrh realizován v praxi. Střet zájmů spatřujeme v tom, že trvali na takových kompetencích ve veřejné funkci, které byly z velké části doposud předmětem jejich osobní podnikatelské činnosti,“ vysvětluje Dušan Tomčo s tím, že zbývající důvody jsou nepřijatelnost osoby Jiřího Míky (Lepší Beroun) coby radního kvůli jeho minulosti a nespokojenost voličů s osobou Kamila Macharta (Beroun sobě).

„V Královodvorském zpravodaji se dvakrát psalo, že se před lety z pozice místostarosty aktivně podílel na vyvedení pozemků z majetku obce Králův Dvůr do akciové společnosti, a to za pro obec velmi nevýhodných podmínek. O této cause jsme věděli již při uzavírání koaliční dohody, takže není relevantním důvodem pro její vypovězení, nicméně reakce našich voličů je pro nás velmi důležitá,“ upozornil lídr Nezávislých Berouňáků.

„Považuji za nutné jednoznačně se ohradit proti vyjádření Nezávislých Berouňáků směrem k mé osobě. Uvedená vyjádření se opírají o článek zveřejněný v Králodvorském zpravodaji v červnu 2018, tedy v době, kdy bylo již jasné, že se podílím na vytváření kandidátky Beroun sobě. Do té doby jsem výhrady proti mé osobě ve veřejném prostoru nezaznamenal, a to ani v době před osmi lety, kdy jsem v Berouně také kandidoval do zastupitelstva. Autora článku, při vší úctě, nepovažuji za nezávislého investigativního žurnalistu, ale za člena politické strany, která v danou chvíli byla naším konkurentem,“ uvedl k uveřejněnému lídr Beroun sobě Kameel Machart.

Jak dále uvedl, s autorem článku se sešel bezprostředně po jeho zveřejnění . „V osobním rozhovoru vyšlo najevo, že nelichotivá tvrzení o mé osobě nemůže opřít o žádná fakta a důkazy, ale vyjadřují pouze jeho osobní názor. Autor nevyužil možnost setkat se nikým z účastníků tehdejších událostí. Někteří zástupci Nezávislých Berouňáků vznesli při společném jednání námitky proti mé osobě, které se opíraly o zmíněný článek. Nabízel jsem, že podám k této věci vysvětlení, ale nikdo o to následně neprojevil zájem,“ dodal Machart.

K navrhovaným změnám a restrukturalizaci odborů uvedl následující: „Navrhl jsem, že by se k odboru kultury mohl přidat odbor vnějších vztahů. Připadalo mi to jako logické řešení. Gesce jsme chtěli rozdělit podle odbornosti. Na tom jsme se i na začátku shodli. Proto jsem požadoval kulturu a pro Martina Veselého stavební gesci a na tom jsme trvali. Oni nám ale nabídli životní prostředí, což je kauza Lištice a dopravu. S tím jsme nemohli souhlasit. Dodnes nechápu, proč se tak tvrdošíjně nechtěli vzdát kultury,“ vysvětlil neshody Kameel Machart.

Jiří Míka rozhodnutí koaličních partnerů respektuje. „Pokud s námi nechtějí dále spolupracovat, je to jejich svaté právo. Spíš mi vadí, že hledají zástupné důvody a jedním z nich jsem já. Vadí jim, že jsem k trvalému pobytu hlášen na městském úřadě, že jsem měl před třemi lety soudní spor se dvěma městskýma strážníky, oni skončili v práci a já dostal pokutu, a že jsem v létě dostal pokutu šest tisíc za pobíhání psů v lese a jelikož jsem flink, tak to spadlo do exekuce, která je ale již zaplacená. Holt budeme pro své voliče pracovat z opozice, ale nic se nemění na tom, že chci zlepšit život nejen na sídlišti, ale i v celém Berouně,“ upozornil lídr Lepšího Berouna s tím, že místo sebe na post radního nabízel Luboše Záloma, ale nikdo to nebral v potaz.

Vzhledem k tomu, že je na pondělí v Berouně ohlášeno ustavující zastupitelstvo, musí se nová koalice domluvit celkem rychle. „Budeme dále vyjednávat. S někým už jednáme, ale není to ještě domluvené, tak nechci komentovat s kým a jak. Protože jsme vypověděli koaliční dohodu, budeme vyjednávat o složení celého vedení města,“ upřesnil Dušan Tomčo. Takže nad tím, kdo bude novým starostou Berouna opět visí velký otazník.