Science Café nabízí setkání veřejnosti s vědeckými pracovníky v přátelském prostředí na neakademické půdě. Hostem prosincového semináře byl Tomáš Petrásek, vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví, který se zabývá výzkumem chování a mozku. V Berouně se zaměřil na Alzheimerovu chorobu.

Posluchači se dozvěděli, co se děje v mozku pacienta, který je nemocí postižen. Choroba je známa už přes půl století, dosud je ale její podstata stále záhadou. „Určitě se jedná o jednu z nejvíce složitých chorob, co známe. Zatím jsme ji nerozřešili a možná se zpětně ukáže, že celou dobu chodíme v kruzích a řešení nám leželo takříkajíc přímo pod nosem,“ uvedl na berounském setkání Tomáš Petrásek.

Za uplynulé dvě dekády vědci přece jen udělali několik významných kroků k objasnění původu nemoci. „Mozek je složitý orgán a ovlivňuje jej celá řada dalších jevů a působí na něj spousta okolních věcí. Takže podobně jako například u schizofrenie o příčinách Alzheimerovy choroby víme stále poměrně málo. Nicméně z hlediska mechanismů jsme se dozvěděli o procesech, které v mozku probíhají a vedou k jeho takzvanému chátrání, jež jsem ukázal i během mé přednášky. Ale co se týče příčin, tomu rozumíme u velmi malého procenta pacientů,“ vysvětlil Petrásek.

Riziko alzheimera je u každého jiné. Prevencí je udržovat mozek v kondici a zdravý životní styl. „V případě dědičných forem se to dá určit poměrně přesně za pomocí genetické analýzy. Zde ale vstává otázka, zda se tuto informaci chcete vůbec dozvědět. U klasického alzheimera, který se objevuje náhodně, se dá určit relativní riziko, které se dá ovlivnit zdravým životním stylem. Jde tak zatím o jedinou prevenci,“ vysvětlil Tomáš Petrásek a dodal, že kliničtí lékaři často uvádějí, že co prospívá srdci, prospívá i mozku.

V předminulém roce se u nás podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky s touto chorobou léčilo přes 68 tisíc lidí. „Jde o vážný problém a s ohledem na toto číslo jde o poměrně dost pacientů. Nemoc sice bohužel stále neumíme vyléčit, pacientům se ale dá pomoci jak náležitou péčí, tak i zmírněním příznaků nemoci,“ dodal vědec.

Další Science Café v Domě dětí a mládeže (DDM) Beroun se uskuteční ve čtvrtek 20. ledna od 18.30 hodin, kdy se slova ujme teoretický fyzik a popularizátor astrofyziky a astronomie Petr Kulhánek. Tématem bude čas.

„Posluchače čeká vyprávění o poznání tajemství času. Určitě se mohou těšit na povídání o problematice cestování v čase a odkud se vůbec bere,“ uvedla k dalšímu vědeckému večeru Markéta Prošková, pedagožka volného času berounského DDM a koordinátorka projektu.