Science Café nabízí setkání veřejnosti s vědeckými pracovníky v přátelském prostředí na neakademické půdě. Hostem posledního semináře byl anorganický chemik Jan Havlík, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR jako odborný asistent a výzkumný pracovník. V únoru posluchačům předvedl syntetickou nanochemii, kdy také došlo na pokusy.

„Během přednášky jsem lidem představil, co nanochemie vlastně je a co si pod ní představit. Nejdříve jsme se podívali do stručné historie, poté jsem představil metody, jak se nanochemie zkoumá v praxi a na závěr jsme se věnovali ukázkám materiálů, které se v současnosti používají,“ uvedl Havlík.

Na samotném závěru si mohli posluchači různými pokusy vyzkoušet vliv povrchu různých materiálů na reaktivitu, kdy například šla ocelová vata zapálit devíti voltovou baterií. I když se jednalo o kov, tak vata shořela před očima jako papír.

Z návštěvy učitelek berounské střední zdravotnické školy na Islandu.
Učitelky z berounské 'zdrávky' navštívily partnerskou školu v zemi ohně a ledu

Potenciál nanochemie lze najít prakticky v každé lidské činnost. Nejčastěji se lidé s jejím využitím setkali za poslední rok a půl, aniž by to tušili. Bylo to při použití antigenních testů. „Prakticky všichni známe klasický červený proužkem na testovací destičce. Zde se využívá zlatých nanočástic, které na sobě nesou protilátky, jež způsobí zčervenání proužku. Jde tedy o nanoarchitekturu, kde se musí vyrobit malinké částečky zlata a instalovat na ně protilátky. Jde o příkladný způsob, jak pracujeme s hmotou na úrovni, která je v řádech nanometrů, tedy rozměru, který nevidíme,“ vysvětlil vědec.

Inspirace v přírodě

Součástí nanochemie je rovněž výzkum programovatelnosti hmoty. Jak s ní pracovat, aby se buďto nějak chovala nebo pohybovala, když se například na ni posvítí. A jak je tomu v mnoha vědeckých disciplínách, také nanochemie hledá inspiraci v přírodě.

„Na tom je pěkné, že v živá příroda takové strojky už v sobě má. Příkladem je takzvaná ATPáza. To vypadá jako taková malá elektrárna, skoro jakoby mlýnské kolo, a je to něco, co nám vyrábí energii, díky které můžeme fungovat,“ popsal Havlík.

Z rekonstrukce Plzeňské ulice v Králově Dvoře a Berouně.
Půldruhého roku dopravního pekla: začala velká rekonstrukce Plzeňské ulice

Další Science Café proběhne ve čtvrtek 17. března od 18.30 hodin, kdy se slova ujme teoretický fyzik a popularizátor astrofyziky a astronomie Petr Kulhánek. Tématem bude čas. „Přednáška se měla uskutečnit už v lednu, ale kvůli nepříznivé epidemické situaci musela být odložena. Posluchače čeká vyprávění o poznání tajemství času. Určitě se mohou těšit na povídání o problematice cestování v čase, a odkud se čas vlastně bere,“ uvedla k dalšímu vědeckému večeru Markéta Prošková, pedagožka volného času berounského DDM a koordinátorka projektu.