V listopadové přednášce vystoupil Petr Brož, geolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který se specializuje na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu. Vědecký pracovník přiblížil skutečnosti, jež v mnoha faktorech zatím brání tomu, aby se lidé mohli vydat na Mars a založit tam kolonii.

„Momentálně je velmi složité se dostat na naší sousední planetu Mars, natož cestovat někam dále. Když se například podíváte na nějaký sci-fi snímek nebo si přečtete knihu, tak většinou vidíte, jak na této rudé planetě operuje celá výprava lidí. Ale realita je mnohem složitější,“ vysvětluje Brož.

Vědec ve své přednášce představil hlavní úskalí meziplanetárních letů, kdy lidstvu reálně chybí spousta klíčových technologií, které ještě nelze vyrobit. „Některé existují pouze na papíře, u jiných už například víme jak se bránit kosmické radiaci, která je jednou z největších překážek pro meziplanetární cesty. Jenže vyrobit takové funkční zařízení jednoduše trvá,“ upřesnil vědec s tím, že se z tohoto důvodu stále nacházíme asi jednu generaci do první úspěšní mise, která by rudou planetu dobyla.

„Tento proces by ale mohl urychlit vstup soukromého sektoru do kosmického programu, jako je například Elon Musk se svým SpaceX. Díky tomu se doba může zkrátit o polovinu na 15 let. Je to kvůli tomu, že právě program SpaceX inovuje neuvěřitelnou rychlostí,“ dodal Brož.

V DDM Beroun se minulý měsíc posléze otevřela výživná diskuze, proč se vlastně na nehostinný povrch rudé planety vydávat. „Existují různé roviny a jedna z nich je výzkumná, protože člověk chce prostě studovat nové věci. Například se dosud neví, zda by lidé na Marsu, kde je jen 38 procent zemské gravitace, mohli mít děti, protože všechny procesy v lidském těle jsou vázány na zemskou gravitaci. To se týká i vývoje plodu,“ konstatoval vědec.

Další Science Café v DDM Beroun se se uskuteční ve čtvrtek 16. prosince od půl sedmé večer. Tentokrát se posluchači mohou ztotožnit s tím, co se děje v mozku pacienta, který je postižen Alzheimerovou chorobou. Ta je lidstvu známa už přes půl století, dosud je ale její podstata stále záhadou.

„Přednášky se ujme Tomáš Petrásek, vědecký pracovník na Fyziologickém ústavu Akademie věd České republiky a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem chování a mozku,“ uvedla k dalšímu vědeckému večeru Markéta Prošková, pedagožka volného času berounského DDM a koordinátorka projektu.