Takový rozruch redakce Berounského deníku dlouho nezažila. Když k nám na Náměstí Marie Poštové zavítalo najednou třiadvacet malých školáků, měli okamžitě naši plnou pozornost.

Děvčata a kluci ze 4. Základní školy v Berouně si do naší redakce přišli vyzkoušet lukrativní povolání novináře.

„Chceme v červnu zkusit vyrobit vlastní školní časopis a od září zvažujeme dopisovatelský kroužek,“ svěřila se vedoucí vychovatelka Květa Hrbáčková.
Několik z nich by se prý chtělo v dospělosti věnovat žurnalistice. „Já bych chtěl dělat sportovního redaktora,“ vyhrkli bez zaváhání dva kluci. Další slečna si přiznala, že by chtěla dělat novinářku. „Psala bych asi o kultuře,“ zamyslela se.

Školáci si v redakci Berounského deníku měli možnost vyzkoušet, co práce novináře obnáší. Dozvěděli se, jak probíhá pracovní den v Deníku a nadchlo je, že žádný den není vlastně obyčejný.

Když jsme s týmem malých budoucích novinářů zkusili zlomit článek na stránku a dokonce importovat fotografii, došlo na další důležitou součást novinářské práce, a to na korektury.

Připravili jsme pro malé školáky několik chytáků v textu, který museli bedlivě přečíst a pokusit se chyby odhalit. Jedním z šikovných korektorů byl například Martin Landa, který i bez zaváhání dokázal chyby v počítači ihned opravit.

Žáci třetích až pátých tříd dostali i prostor na otázky. Zajímala je, kolik hodin novinář pracuje, jestli si nechává zajímavé informace pro sebe, nebo je říká i kolegům. Také chtěli vědět, jak často redaktor slyší odpověď: No comment!