„U nás v ulici zemřela v loňském roce jedna důchodkyně, která po sobě zanechala spoustu dluhů. Její děti žijí v cizině, odmítly dědictví a nechtěly jí zaplatit ani pohřeb. Vypadalo to, že se bude muset postarat město, ale nakonec jí kremaci a vše ostatní zaplatila její dlouholetá kamarádka,“ popsala jeden smutný lidský příběh Marie Kličková z Berouna.

Podobné případy nejsou výjimkou. V Berouně zajišťují ročně až deset sociálních pohřbů do roka. „Většinou nás kontaktuje zdravotnické zařízení, tedy nemocnice. Pohřebnictví upravuje zákon č. 256/2001 Sb., a vyhláška č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení. To znamená, pokud nesjedná pohřeb ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí podle zvláštního předpisu fyzická nebo právnická osoba, zajistí pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo. Většinou se jedná o ten nejlevnější způsob, což je uložení popela do urny. Ta se pak uloží do urnového háje a nebo se popel rozptýlí na rozptylové loučce,“ uvedla k problému mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová.

Město Beroun pak následovně provede ve spolupráci s pohřební službou úkony nutné k zařízení pohřbu. K nim patří svoz těla, objednávku samotného pohřbu, včetně uložení urny na veřejném pohřebišti. „Náklady na uložení urny na pohřebišti jsou obcím Ministerstvem pro místní rozvoj refundovány jako dílčí část účelně vynaložených nákladů na pohřbení ,“ dodala Jitka Soukupová. Obce o jejich refundování musí ministerstvo požádat.

V případě, že je po ukončení dědického řízení po zemřelém určen dědic, je povinen uhradit obci náklady na pohřeb on.

Po zrušení státního příspěvku na pohřebné ve výši pět tisíc korun, ke kterému došlo v roce 2008, někteří pozůstalí začali kvůli nedostatku peněz možnosti sociálních pohřbů vědomě zneužívat. V režii obce je cena pohřbu totiž o hodně nižší, než kdyby ho zařizovali oni sami. Cenu sociálního pohřbu reguluje ministerstvo financí. Je proto o hodně nižší než nejlevnější běžný pohřeb. Ten v současné době, pokud je s obřadem, neklesne pod 25 tisíc korun. „Jsou dědicové, kteří čekají, až obec příbuzného pohřbí na vlastní náklady a pak se přihlásí o dědictví,“ poznamenala mluvčí berounské radnice.

V sousedním Králově Dvoře mají se sociálními pohřby také své zkušenosti. „Sociální pohřby jsou v našem městě ojedinělé. Většinou se jedná o lidi, kteří neměli žádné příbuzné,“ konstatoval starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Sociální pohřby se objevují hlavně ve městech, v malých obcích s nimi moc zkušeností nemají. „Nepamatuji si, že bychom v naší obci nějaký měli,“ poznamenal starosta Hudlic Pavel Hubený.