„Přibývají žádosti o napojení na veřejný vodovod v lokalitách, kde se lidé dříve spoléhali na své studny. Příkladem je Srbsko,“ uvedl Jiří Paul, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, která mnohým obcím v regionu zprostředkovává dodávku pitné vody.

Podle údajů společnosti VAK klesá i vydatnost podzemních zdrojů vody pro veřejné zásobování „Většina kritických podzemních zdrojů je ale už z dřívějška posílena připojením na vodovod vedoucí vodu ze Želivky,“ poznamenal Paul s tím, že nejhorší situace se spodní vodou je v Otročiněvsi, kde se pro nedostatek vody v obecní studni, ze které obec vodu čerpá, přerušuje na část dne zásobování.

A jak jsou na tom další obce berounského regionu?

Obec Nový Jáchymov odebírá pitnou vodu od společnosti Savea. „Vody je v současné době málo. Navíc konkrétně u nás v obci velmi dlouho nepršelo,“ uvedla starostka Nového Jáchymova Dagmar Vlachová s tím, že konkrétní situace se stavem vody v soukromých studnách obyvatel není obci známa.

Obec Bzová má již třetím rokem opravený vodovod. Akutní nedostatek vody zatím neřeší. „Připravujeme připojení náhradního zdroje z vrtu, které posílí zásobování pitné vody v období sucha,“ poznamenala starostka Bzové Václava Flaišmanová.

Některé obce už kvůli nedostatku pitné vody musejí na část dne zastavovat dodávku pitné vody. Obec Hředle má několik let vodovod s vlastní studnou a vodojemem. Dodávku vody obec pozastavuje mezi půlnocí a pátou hodinou ranní. „Naše zásoba vody činí zhruba 100 kubíků. Před 14 dny došlo k situaci, kdy jsme v zásobě měli asi jen 5 kubíků, od té doby jsme obyvatele upozorňovali, aby šetřili vodou. Od začátku léta rovněž platí zákaz zalévání a napouštění bazénů,“ sdělil starosta Hředlí František Čermák.

Převážná většina obyvatel Zadní Třebaně využívá pitnou vodu z vlastních zdrojů, které kvůli suchům ubývá. V roce 2016 obec zahájila první etapu výstavby kanalizace a vodovodu. Ten je zatím zaveden pouze do části obce, na dokončení zbývající části obec pracuje. „Vodu bereme z Řevnic, tam zatím žádné významné problémy s vodou nemají,“ uvedla Starostka Zadní Třebaně Markéta Simanová. Majitelé studen, kteří by se potýkali s nedostatkem vody, ji mohou čepovat z obecního úřadu. Ten je napojen na vodovod.

Pokles vody ve studnách trápí i obec Chodouň. Vodu z vlastních zdrojů zde využívá přibližně jedna třetina obyvatel.

S vysycháním zdrojů spodní vody se potýkají i Chrustenice a Hudlice. Některým obyvatelům Chrustenic studny vyschly úplně, a proto se musejí spoléhat na obecní vodovod. V Hudlicích úplně došla voda třeba ve studni na obecním hřbitově. Pitnou vodu obyvatelé čerpají výhradně z obecního vodovodu.

Obce Zaječov a Drozdov jsou napojeny na vodovod, a proto se s nedostatkem pitné vody nepotýkají. Obyvatelé ale zároveň disponují vlastními studnami, jejichž vodu využívají.

Úbytek spodní vody zaznamenávají i obyvatelé Točníka. Většina z nich čerpá vodu z vlastních zdrojů. V případě krajní nouze má obec k dispozici vodu od VAK Beroun, kterou pomocí třech obecních hydrantů může obyvatele zásobovat.

Obce Březová a Neumětely nemají zavedený vodovod. Z tohoto důvodu jejich obyvatelé musí šetřit s pitnou vodou ze studní.

Obyvatelé Mořinky řeší nedostatek vody z podzemních zdrojů napojením na obecní vodovod. Stejně tak městys Liteň plánuje nedostatek vody obyvatel přidružených vesnic, kteří čerpají vodu z vlastních zdrojů, řešit jejich napojením na místní vodovod. V Hýskově už před několika dny vyschlo koryto místního potoka. „Jestli někteří obyvatelé naší obce přišli v důsledku současných veder o vodu ve svých studnách, nevím. Nikdo nám zatím takový problém nehlásil. V obci máme zavedený celoplošně vodovod,“ uvedla starostka Hýskova Ivana Týlová.

Větší města v regionu, která mají vlastní vodovod, problémy s vodou zatím nemají. Předcházet se jim snaží v Hořovicích. Už od května je zde zákaz odebírání vody z vodních toků, napouštění bazénů a zalévání zahrad. Akutní problémy s nedostatkem vody, ale vedení města prozatím neřeší. „O tom, že by byl v Hořovicích nebo někde na Hořovicku takový nedostatek pitné vody, že bychom museli zavážet lokalitu cisternami s pitnou vodou, nevím. Problém u nás spočívá v tom, že v důsledku napouštění bazénů a velkého zalévání dochází k poklesu tlaku,“ upozornil starosta Hořovic Jiří Peřina s tím, že při poklesu tlaku pak dochází k problémům při dopravě vody do výše položených míst.

Problémy s nedostatkem vody nemusí zatím řešit ani v Králově Dvoře. „V celém našem městě se pitná voda čerpá z veřejného vodovodu. Pouze v jedné lokalitě u dálnice D5 na něj lidé nejsou napojení a mají studny. Nikdo z nich se na nás prozatím neobrátil s tím, že by mu ve studni došla voda,“ konstatoval starosta Králova Dvora Petr Vychodil.