Ve velkém usychají listy javoru babyka, dubu zimního a také buk lesní a jasanu ztepilého. Na mnoha místech přichází o své listy bez černý, třešně ptačí, břízy, lípy a dokonce i habry. Správci lesů se shodují, že situace je velmi vážná. Ivan Lengyel z Lesní správy Nižbor říká, že letošní srážkový deficit je v lesích extrémní a dochází nejen k celoplošnému úhynu sazenic, náletů a nárostů lesních dřevin, ale usychají i jednotlivé stromy zdravých dospělých porostů.

„Vláhový deficit se nastřádal už z roku 2015 a 2016. V roce 2017 to se srážkami také nebylo nic moc, jen se o tom nemluvilo. V současné době nám kvůli tomu, že není vláha, usychají i části dospělých porostů, a to i ty od přírody odolnější k nedostatku vláhy. Zejména na jihozápadních a jihovýchodních svazích, jako jsou například svahy k Berounce, je patrně situace nejhorší. Schnou tam habry, lípy i duby. Respektive jim opadává listí. Stromy se tím brání před suchem. Rovněž tak buky, které měly letos poměrně významnou úrodu bukových semen, z čehož jsme měli radost, protože úroda letošního roku mohla zajistit dostatek semen i pro další roky. No a nyní vše usychá,“ vysvětlil za Lesní správu Nižbor správce Ivan Lengyel s tím, že až v příštím roce zjistí, jestli stromy letošní katastrofální sucho přežijí.

„Uvidíme, jestli znovu naraší. Obdobná situace je v celém Českém krasu. V roce 2015 bylo také velké sucho, ale letos je situace daleko horší. Nepamatuji si, že by nám někdy stromy usychaly nastojato. Letos nám ve velkém schnou borovice,“ uvedl nižborský správce lesů.

Další pohromou pro lesní hospodáře jsou cizopasní škůdci. „V tomto velmi teplém období je další extrémní zátěží pro stromy řada cizopasných škůdců, kteří jsou vyobrazeny v atlasech a my se s nimi poměrně hodně dlouho nesetkali v běžném lesním provozu. Některé druhy jako třeba bechyně velkohlavá, po sobě nechávají holožíry na dospělých dubových porostech, ale i na mladých lesních sazenicích,“ upozornil Ivan Lengyel s tím, že dalším problémem, který bude mít současné sucho na svědomí, bude podzimní výsadba.

„Někdy v půlce října bychom měli začít sázet. V případě, že takovéto počasí bude i v té době, tak se podzimní výsadba neuskuteční. Nejde sázet do suché země,“ dodal lesní správce.
Pod Lesní správu Nižbor nepatří jen lesy na území berounského regionu, ale obhospodařuje také lesy v kladenském regionu, a to i v okolí samotného Kladna. Na Rakovnicku spravuje lesy v oblasti Roztok a Křivoklátu. Celá tato oblast je ve srážkovém stínu.

Podle vyjádření ředitele společnosti Colloredo-Mannsfeld Michala Pernici bude kvůli velkému stresu problém i s osivem.

„Lesní porosty jsou ve stresu ze sucha a dochází nejen k zasychání listů, ale problém bude i s bukvicemi a žaludy. Nestačí dozrát a padají předčasně na zem. To znamená, že bude problém s osivem a nebude z čeho pěstovat listnaté sazenice. K suchu se přidává kůrovec, kterému toto klima vyhovuje,“ popsal Michal Pernica situaci v lesích v berounském regionu pod správou společnosti.

Podle něho je těžké přikročit k nějakému zásadnímu opatření. „Proti suchu jsme bezradní. Můžeme déšť vyvolávat. Co se týká kůrovce, tak kolegové neustále vyhledávají napadené stromy a tyto se asanují a odvážejí z lesa. Máme problémy v lesních školkách, které musíme zavlažovat. Jinak bychom přišli o sadební materiál,“ vysvětlil Michal Pernica.
Další škody se podle něj projeví až na podzim a v příštím roce, kdy se ukáže, kolik z nových výsadeb přežilo. Vyčíslit škody tak budou moci až příští rok a nebude to malá částka. Zaplatí to vlastník.

„Stát nám zatím nic nedal a asi nedá! Opatření do budoucna moc dělat nelze. Suchem trpí jehličnany a listnáče. Plánujeme vybudování rezervoárů vody pro lesní školky a napajedla pro zvěř. Zkrátka příroda nám zase ukázala, jak jsme nicotní a bezmocní,“ uzavřel ředitel společnosti Colloredo-Mannsfeld .