Josef Maleček je majitel pozemků v jižní části obce, které se snaží již od roku 2005 natrvalo vyjmout ze zastavitelného území obce, aby zabránil eventualitě, že by někdy v budoucnu mohly být zastavěny. „Já si to místo, ty pozemky, odjakživa pamatuji jako louku nebo pastviny, kde jsme si jako děti hrávaly. Ty si tam hrají vlastně dodnes a chtěl bych to tak zachovat i pro další generace,“ říká.

Jeho tažení za jeho pozemky došlo až k momentu, kdy se mu podařilo v obci nasbírat dostatek podpisů a místní referendum vyvolat. Znění referenda je: „Požadujete, aby obec Srbsko učinila veškeré možné kroky v samostatné působnosti vedoucí k tomu, že změnou územního plánu obce budou pozemky p. č. 236, 237, 337, 338, 341/1, 342/1 a 342/7 (…) vyňaty z ploch bydlení venkovského typu v rodinných domech a zařazeny do nezastavitelné plochy zemědělské – orná půda, případně plochy přírodní – trvalé travní porosty?“

Zastupitel Adam Voldán.
Beroun navýšil úvěrový rámec ze 160 na 190 milionů korun

Všechny tyto pozemky se v roce 2010 staly na základě přípravy nového územního plánu součástí urbanistické studie, jež počítá s výstavbou 38 nových rodinných domů. Největší plochu zabírají Malečkovy pozemky, a sice číslo 341/1, 342/1 a 342/7. Na samém okraji území jsou pozemky číslo 236, 237 a 337, které patří obci. A mezi nimi je i pozemek číslo 338, jež vlastní místostarosta obce Jaroslav Bastl.

Nato v pátek 18. června obec ve svém Srbeckém občasníku zveřejnila zprávu o usnesení zastupitelstva, které referendum vyhlásilo na pátek 2. července. To se bude konat od 8 do 21 hodin v sále Kulturního domu. V tom samém občasníku vyšel i článek místostarosty Jaroslava Bastla, kde rozebírá důvody, proč nebude hlasovat pro vyjmutí pozemků.

Otevřený dopis

Na tento text Maleček již nebude mít před hlasováním možnost stejnou cestou reagovat, i když to ukládá institut odpovědi tiskového zákona. Napsal tak otevřený dopis, který poslal i Berounskému deník. Redakce odeslala dotaz Jaroslavu Bastlovi, na který ale nereagoval.

„To, že se referendum bude konat, považuji za zbytečnost. Už jen, že to obec bude stát mnoho starostí a v neposlední řadě také financí,“ uvádí Bastl ve svém článku. Na to v dopise Maleček reaguje tím, že přípravný výbor pro konání referenda dodatečně dne 9. června požádal obec, aby hlasování spojila s letošními volbami do Parlamentu České republiky. „A to z důvodu snížení nákladů a zajištění maximální volební účasti,“ argumentuje Maleček.

Ze slavnostního ukončení stavby na 3. železničním koridoru na vlakovém nádraží v Berouně.
Stavbu na železničním koridoru ukončila slavnost na berounském nástupišti

Dalším hlavním důvodem odmítnutí hlasovat pro návrh místostarosta vidí v pozemku číslo 236 na samotném kraji území. „Tento pozemek, spolu s dalšími v dané lokalitě, se nám podařilo při vytváření územního plánu zařadit do ploch určených k zástavbě. To jsem já i zastupitelstvo vždy hodnotili jako velký přínos pro obec. Při každé změně územního plánu (…) nám Správa CHKO doporučovala pozemky ze zastavitelné plochy vyjmout. (…) Pokud bychom je vyřadili, již nikdy je zpět nevrátíme. Obec je sevřena v údolí, značná její část je v záplavovém území. Jiné pozemky tak nemá,“ píše místostarosta.

Zároveň říká, že Srbsko může pozemek potřebovat například pro výstavby druhého stupně základní školy či zřízení domu pro seniory nebo dalších jiných budov s občanskou vybaveností. „Nerozumím tedy, proč obec tehdy pod vedením pana starosty Bastla zadala a zaplatila přípravu té územní studie pro výstavbu 38 rodinných domů, kdy má být domy zastavěn i obecní pozemek,“ oponuje Maleček.

Křivoklátsko
Středočeši si státu řekli o zřízení Národního parku Křivoklátsko

„Pokud by se zde nějaká zástavba měla konat, musel by souhlas dát nejdřív pan Maleček, který vlastní pozemky v části bližší k obci, a správa CHKO požaduje, aby se výstavba etapizovala směrem od obce. Dále by mě zajímalo, proč se nezabývá pouze svými pozemky a do referenda zahrnuje i pozemky jiných vlastníků,“ píše dále Bastl.

„Návrh na místní referendum stoprocentně respektuje požadavek Správy CHKO Český kras, se kterou byla celá věc několikrát ze strany přípravného výboru diskutována. V území určeném k zástavbě stále zůstává pozemek pana Bastla číslo 340/1, který plánuje rozdělit na pět stavebních parcel,“ argumentuje Maleček.