Současné opravy se týkají střechy včetně krovů, která je ve špatném stavu. „Hlavní dřevěné části jsou do hloubky napadeny dřevokazným hmyzem a lokálně i dřevokaznou houbou. Na tomto stavu se do jisté míry podepsala i stará, popraskaná prejzová krytina, kterou do půdních prostor zatékala voda,“ uvedla mluvčí radnice Jitka Soukupová.

Všechna původní krytina už zmizela a střechu dočasně opustily i dvě měděné makovice s pozlacenými korouhvemi se znakem města na jedné a národním symbolem českého lva na druhé. Zajímavostí je, že jejich dutiny v sobě skrývají časové kapsule s dokumenty z různých období historie. Ty se týkají nejen jednotlivých oprav věže, ale také se ohlížejí za událostmi své doby.

Jednou z nejstarších je I. pamětní listina z roku 1854, v níž se mimo jiné píše o velkém požáru z 22. září 1735, který zachvátil celé město včetně dolní brány, jak se Pražské bráně říká. Došlo k tomu právě tehdy, kdy se po opravě zásadně změnil vzhled věže.

Požár v polovině devatenáctého století

„Strašný požár takměř město celé i bránu tuto v popel obrátil, opravena byla v ten způsob, jak nyní vyhlíží, že totiž není na střeše žádné dříví, pouze samé klenutí se nalézá,“ píše se v listině, která také připomíná, že rok 1854 patřil do doby, kdy se věž opravovala, protože „ona nebezpečnou státi se mohla“.

Dále je v listině zmínka o rusko-turecké válce, která podobně jako dnes otřásla prakticky celou Evropou. Také tehdy lidé čelili zhoršené životní úrovni. „Malá ouroda, hlad, drahota i nemoce stíhaly všechny země, a zhoubná asiatská cholera, vetší díl Evropy prošedší, začíná nyní v sídelním městě Vídni zle hospodařiti,“ stojí v listině.

Pravděpodobně nejvtipnějším poselstvím je vzkaz z 1. listopadu 1936, který připomíná současný vedoucí Státního okresního archivu v Berouně Jiří Topinka. Zprávu napsal klempíř Jan Veverka: „Dnešního dne jsme zaletovali toto psaní do této makovice, abyste vy věděli, jak dlouho vydržely. Za tyto báně bude nám zaplaceno až v roce 1937, jelikož na obci nejsou peníze. Proč? Jelikož někteří páni radní od obce korupačí, stavějí věci zbytečné a nemají na to. Báně se zlacením praporků a montáží čítáme na 1328 Kč. Žijeme v době velké konkurence, je zde pět klempířů, tři jsou raubíři na řemeslo, dělají pod cenou. Jsou to Prošek Franta pizda, Schömar Lada packal, Friedrich Venca ňouma.“

Zlato za deset tisíc korun na korouhvích

Střešní makovice naposledy prošly restaurátorským zásahem před 19 lety, kdy se práce ujal akademický sochař Jaroslav Jelínek. Při pozlacení korouhví bylo tehdy použito zlato v hodnotě přes deset tisíc korun.

Rovněž v roce 2004 do nich bylo uloženo poselství v podobě dobového tisku, drobných mincí, dopisu a dalších předmětů.

Obě okrasné dominanty nyní projdou důkladnou kontrolou. Na jejím základě se rozhodne, zda se dočkají opětovného zásahu restaurátora.

Náklady na celkovou rekonstrukci střechy jsou 6,2 milionu korun. Možné restaurátorské práce tato částka nezahrnuje.