Akce obvykle trvá tři dny, kdy se pořádají semináře, prohlídky, workshopy či dramatický kroužek. „Vše organizuje Terezínská iniciativa a důvodem je si připomenutí hrůzy druhé světové války a zamyslet se nad důsledky, které může přinést genocida vybraného národa či rasy, v tomto případě židů. Je to pro nás i poučení do budoucna. Konkrétně tato část pobytu obohacuje obsah předmětů, jako je například dějepis či občasná nauka,“ řekl na úvod učitel výtvarné výchovy Tomáš Petříček, který letošní pobyt v Terezíně organizoval.

Jeden den se studentky sešly s Michaelou Vidlákovou, která v ghettu jako dítě žila od roku 1942 až do osvobození. „Bohužel doba covidová neumožnila se potkat osobně, setkání tak bylo zprostředkován online přenosem,“ řekl učitel.

Během pobytu se konalo i dramatické odpoledne na téma osudů dětí internovaných v Terezíně a také se tvořilo rytím do kovu. „Studentky si přečetly příběhy tří terezínských dětí a s pomocí rekvizit a hudby jejich příběhy a prožitky divadelně ztvárnily. Co se týče výtvarné část, děvčata s pomocí techniky suché jehly do kovových destiček vyrývala terezínské motivy, které posléze tiskla. V obou případech zde důležitou roli hraje zahrnutí citově-emoční složky. Proto volíme právě studentky předškolní a mimoškolní pedagogiky, kde je hodně ve výuce zastoupena výtvarná, hudební a dramatická výchova,“ vysvětluje Petříček.

Vytištěné obrázky z výtvarné části se po návratu staly součástí nástěnné výzdoby, která připomíná 80. výročí od prvního transportu židovského obyvatelstva z pražských Bubnů, který se uskutečnil v říjnu 1941. „Jde o jakýsi konečný výstup a výtvarnou reflexi, která je nyní k vidění v prostorách školy. Zároveň si prací studentek letos připomínáme toto smutné výročí,“ líčí učitel.

Třída se v neposlední řadě během pobytu také zúčastnila workshopu s názvem Od čísla ke jménu. „Workshop pomohl připomenout skutečnost, že i když měl každý internovaný žid v Terezíně svoje číslo, tak se za tím číslem skrývá jméno a osud člověka. Minulost není tedy jen o historických číslech,“ uzavřel Tomáš Petříček.