Výzkum zde provádějí od poloviny srpna a podařilo se jim získat nálezy z různých období života našich předků. „Jsme překvapeni. Osídlení místa je dlouhodobé. Nejstarší střepy keramiky a ostatní nálezy pocházejí ze třetího tisíciletí před naším letopočtem, z pozdní doby kamenné. Naši předkové zde žili i v době bronzové,“ konstatoval archeolog Ivo Štefan, který zároveň vyučuje na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Výzkum u Suchomast je součástí praxe studentů této školy.

Středověký sklep

Podle odborníků byl o lokalitu u Suchomast zájem i ve středověku. „Dle nálezů zde lidé žili v 9. století. Co bylo pro nás ale velkým překvapením, osídlení pokračovalo až do poloviny patnáctého století. Objevili jsme velký objekt, který byl pravděpodobně sklepem a pochází právě z této doby. Zůstaly z něj pouze ty části, které byly zahloubené do země. Ty nadzemní zničila orba,“ pokračuje archeolog.

Barevné kovy

Objevitelem místa u Suchomast je archeolog Daniel Stolz, který má na starosti výzkum berounského regionu. „Našel zde keramické zlomky z 9. až 12. století. Navíc i slitiny barevných kovů,“ upřesnil Štefan s tím, že hlavním důvodem výzkumu bylo hledání zařízení, ve kterých se v minulosti barevné kovy, jako je například bronz nebo měď, zpracovávaly. „Ty jsme však nenašli,“ uvedl Ivo Štefan.

Dvorec či vesnice

V každém případě se archeologům a studentům podařilo u Suchomast dokázat, že zde před mnoha lety existoval dvorec či vesnice.

Místa v potočních údolích, jako je nyní zkoumaná oblast u této obce, byla našimi předky vždy vyhledávána k osídlení. Pohřebiště mohlo být podle odborníků umístěné o několik set metrů dále, například na kopci Borek.

Nálezy od Suchomast budou pečlivě očištěné, popsané a uložené v depozitáři. Ty vzácnější by se mohly objevit v berounském muzeu.