Manželé Šimkovi představují už šestou generaci cirkusové rodiny. Ta sedmá zrovna dorůstá. Časté cestování je pro ně životním stylem. A i když je provoz cirkusu stále náročnější, nikdy by svět manéže za nic nevyměnili, byť k němu patří i těžká práce a litry potu.

„Baví nás to všechny. Dá se hovořit skoro o závislosti, protože jsme prakticky každý týden někde jinde. Když byl covid a museli jsme trčet u nás na statku v Čelákovicích, kde máme zázemí, byl to pro nás trest. Cítili jsme se jako ve vězení,“ vzpomíná spolumajitelka cirkusu.

Podobně to podle ní vnímala i zvířata. „Doslova se mezi sebou hádala a kousala se, protože jim chyběla nějaká činnost,“ vysvětluje Stanislava Šimková a připomíná, že cirkusová zvířata jsou pod pravidelným veterinárním dohledem.

Po covidové pauze se Metropol mohl letos konečně vydat na turné bez jakýchkoli omezení. V minulosti mířil často i do zahraničí, například do Polska, Slovenska, Litvy či Lotyšska, letošní šňůra je ale naplánována pouze po Česku.

„Mám malé děti, které potřebují chodit do školy, tak zůstáváme doma. Na cestách jsme jinak devět měsíců v roce. Začínáme vždy kolem 25. února,“ říká Šimková. První štace byla tentokrát v Kladně, po současném Berounu bude další zastávkou Příbram. Letos se cirkus představí na celkem sedmatřiceti místech.

Berounská štace: Obchodní ulice

Metropol se nyní připravuje na vystoupení v berounské Obchodní ulici. Na povel principála Antonína Šimka parta chlapů postupně zvedá těžkou plachtu ocelovými tyčemi několik metrů nad zem. Vznikne tím krytý výběh pro zvířata.

Studený březnový vítr jim trochu pomáhá, když plachtu lehce vzedme - a první stan je během necelé půlhodiny vzpřímený. Následuje vyrovnání nosných tyčí a ukotvení stanu za pomoci pevných popruhů se stahováky.

Mezitím další člen cirkusového týmu oplachuje ledovou vodou krmné kýble, o kus dál se připravuje ke vztyčení druhý stan. Pak zbývá postavit ještě šapitó. To přijde na řadu až další den.

Těžká práce zjevně nikomu nevadí a často při ní padají různé vtípky. Ale také hlasité varování, aby se nikdo nepřibližoval k tygrům, kteří odpočívají v transportním voze, než se budou moci v připravovaném výběhu protáhnout.

Od příjezdu do prvního vystoupení má Metropol obvykle jen pár dnů, je tedy potřeba všechno připravit. Na zbytečné postávání není čas.

Sedmá generace cirkusáků

„Provozovat cirkus není vůbec lehké. Je to tak akorát na přežití, ale nechat toho určitě nechceme,“ zdůrazňuje Stanislava Šimková. „To, co děláme, máme v krvi, milujeme to. Prostě nevydržíme dlouho na jednom místě. Moje děti už mají vlastně dáno, že budou v našem cirkusu pokračovat. Tedy byla bych ráda, kdyby pokračovaly. Roste nám tu už sedmá generace,“ vypráví.

Konec cirkusů podle ní určitě nehrozí. A vzápětí počítá: v současné době evropské země brázdí tři sta cirkusů, přímo v Česku je jich aktivních pět. „Kvůli covidu nás dost ubylo. Jsme tu my, manželův bratr má Cirkus Šimek, pak je tu Humberto, Prince a hororový cirkus Ohana. Ještě před pár lety nás bývalo kolem dvaceti,“ přemítá.

Návštěvníci Metropolu se mohou těšit na drezúru velbloudů, se kterými se cirkus chlubí jako s nejhezčími v republice. Vystoupí rovněž arabští hřebci, jejichž rodokmen sahá až do 18. století. „Ti jsou hodně líbiví. Na programu je pestré představení, kdy se hoši rádi předvádějí - mají totiž výbornou obratnost, jsou to takové baletky,“ líčí Stanislava.

Bývalý herec v roli klauna 

A co by to bylo za cirkus bez klauna a šelem. Také manželka principála má nachystané své číslo. „V programu máme i takzvané aktivizační cvičení s tygry. Rádi představíme našeho klasického českého klauna Pepína v podání bývalého herce Tomáše Fürsta, který dokáže děti rozesmát. A v neposlední řadě vystupuji já, a to s vlastním aktivizačním cvičením s obručemi – nemůžou se přece hýbat pouze zvířata. Je to podáno v komickém stylu, protože jiné akrobatky určitě nejsou tak ‚štíhlé‘ jako já,“ dodává s úsměvem artistka.