Beroun/ Otřesný případ týrání dětí, které matka přivazovala k postýlce a nasazovala jim psí obojek, vzbuzuje u veřejnosti spoustu otázek. Jak je možné, že jejich utrpení nedokázala odhalit pracovnice sociální péče, která do rodiny docházela? A to dokonce několikrát týdně. Proč jí unikla tak hrozná věc?
Policie postup sociálních pracovníků zatím neprověřuje. „Mluvili jsme s nimi. Uvedli, že když v rodině byli, tak tam žádné stopy týrání nebyly patrny,“ řekla mluvčí berounského policejního ředitelství Marcela Pučelíková.
Devětadvacetiletá K. F. žije v Berouně s rodinou asi rok. Z původního bydliště s ní přišel i spis ze sociálky. „Sociální pracovníci dle postoupeného spisu z původního bydliště navštěvovali rodinu nepravidelně. V regionu Beroun působí organizace Střep, která s odborem sociálních věcí spolupracuje v terénu. Ta rodinu navštěvovala asi 3x v týdnu,“ uvedla Helena Frintová-Procházková z oddělení informací a styku s veřejností Krajského úřadu Středočeského kraje.
Deník zjistil, že pracovníci odboru sociálních věcí mají právo žádat důvěrné informace včetně informací od lékařů či školských zařízení a dotazovat se sousedů. Právě sousedé upozornili Deník na častý pláč dětí a lékařku na jejich týrání. Pracovníci organizace Střep, jejichž nadřízení odmítli Deníku poskytnout informace, mají stejná práva. „Spolupráce funguje tak, že odbor sociální péče zadá „zakázku“ této organizaci a v určitých intervalech poté vyhodnocuje výsledky,“ vysvětlila Helena Frintová – Procházková.