V Rehabilitační nemocnici Beroun je oddělení artroskopie velice známé a vytížené. O pacienty se zde stará třicítka externích lékařů, kteří do centra dojíždí především z hlavního města a také z Plzně. Od otevření v roce 2008 zde provedli už kolem 47 tisíc zákroků. Jak v této souvislosti říká vedoucí lékař centra Zdeněk Kopečný, obzvlášť v medicínské profesi platí, že ideální doporučení je takové, které je přímo od pacienta. „Je tedy vždy lepší, když za naši práci hovoří právě takováto čísla. Můžete totiž o sobě napsat kde co, ale nejlepší referencí je to, že k nám pacienti jezdí v takovém počtu,“ vyjádřil se na úvod ortoped a operatér.

Pacienti v režimu jednodenní chirurgie odcházejí po menším zákroku domů ještě v ten samý den, po tom těžším už za 24 hodin. Je to díky tomu, že miniinvazní artroskopická metoda je velice šetrná. „K tomu samozřejmě přispívají i zkušenosti operatéra. Zpravidla pacienti, kteří podstoupili složitější zákrok, jako jsou například plastiky vazů, přechází v naší nemocnici hned druhý den na rehabilitační oddělení,“ popisuje Zdeněk Kopečný.

Zkušená staniční sestra artroskopického centra Alena Zusková, jež v berounské nemocnici pracuje už 40 let, prozrazuje, že pacienti můžou mít před operací oprávněné obavy. Ty se ale zpravidla rychle rozplynou. „V první řadě už lékař z ortopedického oddělení pacientovi vysvětlí postup operace a co bude následovat, až se probudí. Před zákrokem se pak ještě setká se samotným operatérem, který ho celým procesem rovněž provede. A hlavně po většinu času s ním někdo je, takže pokud má strach, ten většinou odezní,“ líčí sestra.

Jak Zdeněk Kopečný zmiňuje, výjimečnost v provozu určitě spočívá i v tom, že lékaři nemají stanovené limity na použití jednotlivcích implantátů. „V jiných zařízeních je ekonomika spíše postavena na tom, že čím méně spotřebujete, tím více vyděláte. Tady ale máme dohodu, že každý operatér přistupuje k zákroku tak, aby to medicínsky bylo co nejlepší. Což je bezpochyby benefit hlavně pro pacienty,“ poznamenal ortoped.

Rozšíření operačních sálů ze dvou na čtyři v loňském roce mírně zkrátilo průměrnou čekací dobu na zákrok přibližně na tři týdny. Nicméně hlavním důvodem tohoto kroku bylo dát mladším doktorům více příležitostí získávat cenné zkušenosti, a v důsledku rovněž i neméně důležité renomé.

„Fungujeme tak, že k hlavnímu operatérovi je přiřazen mladší lékař, který asistuje, a tím si zvyšuje odbornost. Není to tedy, že by tu bylo zaměstnáno deset lékařů, kteří by pouze operovali. Čili je na každém z nás, kolik operačních dnů si v našem osmitýdenním cyklu nasmlouváme. Navýšení počtu sálů tak bylo i proto, že už jsme se na ně takzvaně nevešli. Když totiž někteří lékaři chtěli operovat častěji, nebyl tu prostor,“ pokračuje Kopečný.

Jak lékař objasňuje, pravidlem bývá, že s postupem let dokáží lékaři odoperovat vyšší množství pacientů. Navíc celkově vysoký počet odbavených zákroků umožňuje dlouhý operační den, který trvá od osmi ráno do šesté hodiny večer.

Pokud se pomine úraz, jenž jde stěží ovlivnit, je to především silná obezita, která způsobuje vysoké opotřebení kloubů – hlavně těch na dolních končetinách. „Často ošetřujeme menisky, které na základě únavy materiálu praskají, chrupavky se zase drtí a opotřebovávají. Celková léčba u obéznějších pacientů je pak poměrně složitá,“ vysvětluje dále lékař.

Kloubům naopak prospívá aktivní životní styl. „Protože se chrupavka nevyživuje z krve, ale z nitrokloubní tekutiny, tak k její regeneraci pomáhá, když je kloub v pohybu. To znamená, že když sedíte, tak nic nefunguje. Čili hlavně lidé, kteří pracují v kanceláři, by se měli věnovat nějaké sportovní aktivitě. Ale pozor, nejhorší kombinace je sedavé zaměstnání a poté nárazové a vypjaté sportování, kdy se rozhodnete o víkendu vše strhnout. Když například v horách vyrazíte na 50kiloemtrovou túru s batohem, v pondělí najednou nemůžete sejít ze schodů. Lékař pak zjistí, že máte třeba změklou chrupavku v koleni,“ radí lékař.