Jako lavina se totiž po celém berounském regionu i celé republice roznesla zpráva o pohotovém studentovi, který zachránil život svému profesorovi.

Sám Tomáš Brůžek ale taková slova chvály mírní. „Za prvé nebyl jsem ve třídě sám, pomáhalo víc studentů. A zároveň je nyní potřeba myslet na pana profesora, aby byl co nejdříve v pořádku,“ říká skromně Tomáš Brůžek.

Profesor gymnázia je nadále v péči lékařů v pražské nemocnici Na Homolce.

Jak na pondělní vypjaté chvíle vzpomíná s odstupem několika dní, na to jsme se zeptali právě Tomáše Brůžka při jeho návštěvě berounské redakce.

„O velké přestávce jsme ze zástupci dalších maturitních ročníků řešili v ředitelně maturitní ples. Zůstali jsem na chodbě ještě chvíli po zvonění. Najednou jsme viděli, jak holky z třetího patra letí do ředitelny a došlo nám, že se něco děje. Šli jsem se rychle podívat, co se stalo a viděli jsme v učebně ležet pana profesora,“ popisoval události pondělního dne Tomáš Brůžek.

Studenti mezitím pana profesora již dali do stabilizované polohy, zjistili, že dýchá a má tep. „Zkontroloval jsem, jestli mu nezapadl jazyk a stále jsme ho hlídali. Mezitím jsme se telefonicky spojili s operátorkou záchranné služby, která nás naváděla, co máme dělat do příjezdu lékaře. Dispečerka nám řekla, že i kdy nahmatáváme tep, musíme začít se srdeční masáží, což jsme nevěděli. Tak jsem začal s resuscitací,“ vzpomíná na dramatické chvíle Tomáš Brůžek.

Podle jeho slov jednal automaticky. Protože už v minulosti jeden lidský život zachránil při školním výletu do Anglie, jednal s větší samozřejmostí.

„Byl jsem si rozhodně jistější, co dělat, než v tom případě v Anglii.“ Tam navíc neměl pomoc operátorky, která v podobných případech radí, co dělat. „Naštěstí jsme tehdy byli před výletem do Anglie na kurzu první pomoci na střední zdravotnické škole, takže jsem měl vše ještě v živé paměti,“ konstatoval Tomáš Brůžek.

Sympatický student sám přiznává, že má štěstí na neštěstí. Už podruhé se dostal do situace, kdy mohl zachránit lidský život. Sám chce po maturitě studovat medicínu. Jak nám prozradil, lákala ho právě práce u záchranné služby. „Už od dětství mě zajímalo, jak reagovat a pomoci v podobných situacích. Člověk v podobných případech nesmí pochybovat. Musí zasáhnout, když nic neudělá, rozhodně tomu člověku nepomůže,“ zdůrazňuje student a nadále krotí reakce okolí. „To, co jsme udělali, neberu jako něco výjimečného, měli bychom si přeci pomáhat. Když se člověk dostane do podobné situace, neměl by váhat,“ míní Tomáš Brůžek.

Situace ve škole ani po na sklonku pracovního týdne není lehká. Profesoři i studenti myslí na učitele v nemocnici.

„Uvědomujeme si, že takové chvíle jsou hrozně těžké hlavně pro ředitelnu, protože školu neustále kontaktovala média. Studenti to ví. Teď je nejdůležitější pan profesor,“ dodal Tomáš.