Neumětely/ Neuvěřitelnou lásku, obětavost a osobní statečnost prokázala v loňském roce Soňa Kocmanová z Neumětel. V říjnu zachránila novou formou dárcovství orgánu život nejen svému manželovi, ale i zcela cizímu člověku. Ještě s jedním manželským párem Kocmanovi absolvovali zkřížené dárcovství orgánů.


„Zkřížené transplantace nejsou v České republice běžné. Byli jsme tehdy vlastně mezi prvním páry, které si tuto formu dárcovství a transplantace orgánů vyzkoušely. V současné době už to taková rarita není,“ vysvětlila Soňa Kocmanová.
Manželům pomohla velká náhoda. Její manžel měl kvůli dědičné nemoci určité zdravotní problémy a absolvoval spoustu různých lékařských prohlídek, které neměly žádný přijatelný výsledek.


„Měla jsem štěstí. Díky jednomu televiznímu pořadu se mi podařilo získat kontakt na primáře nemocnice Na Homolce. Ten manžela přijal do péče a v rámci léčby nám pak navrhl, zda bychom souhlasili s transplantací. Vzhledem k tomu, že jsem s manželem neměla shodnou krevní skupinu, nemohla jsem mu ledvinu darovat já,“ zavzpomínala Soňa Kocmanová.


Kvůli dědičné nemoci nemohl být vhodným dárcem ani manželův bratr. Proto lékaři hledali jiného vhodného dárce. „V nemocnici nám mezitím nabídli možné řešení. Primář mě požádal, zda bych nechtěla darovat ledvinu já. Ale někomu z jiného manželského páru. Souhlasila jsem. Převezli nás do nemocnice v Ikemu, kde se nás ujali odborníci a začali pro manžela hledat vhodného dárce. Toho nám našli v rámci zkříženého dárcovství. Našli pro nás manželský pár. Já darovala ledvinu pánovi a jeho žena mému manželovi,“ uvedla Kocmanová.
Díky kříženému způsobu transplantce se manžel Soňy Kocmanové uzdravil. „Je v pořádku a já také. Všem lidem, kteří by chtěli dárcovstvím orgánu pomoci někomu z rodiny či zcela cizímu člověku, bych doporučila, aby se obrátili přímo na pražský Ikem. Tam jim poskytnou veškeré potřebné informace,“ uvedla Soňa Kocmanová.

Praha/ Loni v Česku lékaři provedli 618 transplantací ledvin, srdce, jater, slinivky břišní a plic. Přesto počet čekatelů na takovou operaci stále převyšuje počet dárců.


Podle ředitele Koordinačního střediska transplantací Pavla Březovského je jedním z důvodů i to, že u transplantace ledvin v Česku tvoří 90 procent dárců orgánů lidé po mozkové smrti a jen 10 procent pak tvoří žijící dobrovolní dárci, zpravidla rodinní příslušníci.
Zatímco u žijících dárců lze odběr a transplantaci předem načasovat, u dárců po mozkové smrti nelze čas přenosu odhadnout. Čekací lhůta se proto u jednotlivých pacientů velmi liší – od mála dnů až po dobu delší než tři roky.


„V současnosti je čekatelů necelá tisícovka, ale tyto údaje jsou velmi pohyblivé,“ říká Březovský. Středisko, jež vede čekací listiny a vyhledává konkrétní příjemce, je místem „řízení letového provozu“ v transplantacích.
Právě zde jsou pacienti registrováni na čekacích listinách a shromažďují se zde informace o potenciálních dárcích. Středisko též vyhodnocuje, kterému dárci se bude konkrétní orgán transplantovat.


„Samotných transplantačních center je v Česku sedm. Srdce a játra se transplantují v Brně a pražském IKEM, v pražském Motole transplantují plíce a dětské ledviny. Ledviny obecně se transplantují ve všech českých centrech,“ upřesňuje Pavel Březovský.
Odborníci nyní navrhují, aby žijící dobrovolní dárci nemuseli platit související regulační poplatky a aby mohli být například daňově zvýhodňováni. Prosadit by chtěli též povolení odběru orgánů u cizinců, kteří zemřou na českém území a splňují podmínky pro dárcovství.
Současný zákon to neumožňuje, přitom například ve Francii, Španělsku a Itálii právě orgány od cizinců tvoří celých deset procent dárcovství. ⋌